Co mohu dělat, když se to stane?
Co může udělat pedagog
V tomto případě musíme být velmi opatrní. Pokud se domníváme, že náš student je minoritně sexuálně orientován, neznamená to, že pro něj je jeho sexuální orientace problémem. Pokud již prošel procesem coming outu, je se svou situací vyrovnán a může žít zcela plnohodnotným životem, tak naši péči nepotřebuje (pokud nás ovšem sám nevyhledá).
Jinou situaci představuje student, který procesem coming outu neprošel, svou sexuální orientaci nepřijal a dokonce si ji ani dlouhou dobu nemusí připouštět. Není neobvyklé, že i tito jedinci se mohou snažit o zahájení většinového, tedy heterosexuálního života. Konfrontace s „pravdou, kterou předpokládáme“, může vést k tragickým následkům.
Je důležité si také uvědomit, že zjištění své pravé sexuální orientace může být provázeno depresivními stavy, nebo dokonce sebevražednými tendencemi. Pedagog by tedy měl být připraven pomoci.
Pokud za pedagogem student sám nepřijde, aby se svěřil, je jediná vhodná reakce vyjádření jeho postojů v příhodný čas. Student tedy může cítit větší míru otevřenosti a tolerance ze strany pedagoga, a tím se zvyšuje jeho důvěra. Vždy je pochopitelně možné studenta oslovit s otázkou, zda se něco neděje a nabídnout mu, že za Vámi může se svými problémy přijít. O pochybách o jeho sexuální orientaci nemluvíme.
Pakliže student zajde za svým pedagogem a rád by svou situaci probral, je situace mnohem snazší. Bazální důvěru student již má. Pedagog by měl mít ovšem dostatek informací (nebo se je pokusí ještě získat) a studenta tímto obdobím může provést a také mu doporučit další odborníky.
Vyvěste kontakty na specialisty a organizace ve třídě
Pokud si pedagog sám netroufá na podobnou podporu svého studenta, lze pomáhat i méně „okatě“, například vystavením příslušných kontaktů na specialisty na nástěnku ve třídě, nebo doporučit všem studentům některé vhodné publikace či zajímavé filmy (více naleznete v sekci „Kdo mi může pomoci“ a „Materiály“).
Pracujte s tematickými filmy
Práce s filmem má mnoho výhod – je pro studenty zajímavá, zábavná a s hlavními hrdiny se snáze identifikují. Zhlédnutím filmu s nimi můžete nenásilnou formou načnout dané téma a poté s nimi diskutovat o ději, reakcích postav ve filmu, jejich psychologii a také o tom, jak by se zachovali oni a na koho by se případně mohli hrdinové či oni sami obrátit.
Prací s filmy s LGBTI tematikou se zabývá skvělá metodická příručka „Co vědět o sexuálních menšinách, jak o nich s žáky a žákyněmi mluvit a jak se na ně dívat“.
Dostupné zde
Příklad dobré praxe
Za školní psycholožkou na střední škole přišel student druhého ročníku, že by rád přestoupil na jiný obor. Vybral si obor kadeřník. Přemýšleli spolu, jak v takové situaci postupovat a co takové změně řekne matka, se kterou student žije. Jelikož z některých studentových projevů se zdálo, že má pochyby o své sexuální orientaci, sdělila mu školní psycholožka, že pokud by za touto změnou oboru bylo i něco jiného, může o tom svobodně mluvit s ní či s jejími kolegy (psychology). Student tuto výzvu pochopil, ale pouze poděkoval za nabídku a odešel. Vrátil se však následující přestávku a požádal o kontakt na klinického psychologa. Toho pak skutečně v doprovodu maminky navštívil.
