Lidská práva

Maďarsko: svoboda projevu a neziskový sektor v kostce

Vláda Viktora Orbána (za Fidesz) dlouhodobě omezuje svobodu projevu a tisku. Situace se postupně zhoršuje, v tuto chvíli zhruba 80 % všech médií spadá pod vliv vlády a mají za úkol prosazovat její kroky. Mezi nejaktuálnější omezení patří zákaz osvěty o sexuálních menšinách. Ruku v ruce se svobodou projevu jde i tvrdé odsuzování a omezování neziskových (nevládních) organizací, které se snaží upozorňovat na nedostatky v dodržování demokratických principů a lidských práv.

Na jaře loňského roku vyvolalo rozruch vládní rozhodnutí, že média musí na tiskové konference poslat své dotazy předem, elektronicky. To dalo prostor zodpovědným vládním činitelům čas se na otázky předem připravit a vypustit ty, na které odpovídat nechtějí – zejména kontroverzní či kritické otázky. Ve stejném období maďarská vláda upozornila veřejnost, že šíření fake news (neboli falešných zpráv) a šíření strachu během pandemie bude možno potrestat až pětiletým odnětím svobody. Mezi březnem a červencem bylo započato na 134 vyšetřování z popudu podezření ze šíření strachu ve společnosti. Většina stíhaných byla z řad těch, kteří se na internetu vyjádřili kriticky ve způsobu, jakým vláda řídí boj proti pandemii (Human Rights Watch, 2021). Fidesz získává vliv nad médií tím způsobem, že se do jejich vlastnictví (zkupováním za nejvyšší cenu) dostávají lidé, kteří vnímají společnost a politiku stejnou nebo podobnou optikou jako Fidesz, jde například o Orbánovy přátele (Freedom House, 2020). Krom toho je regulovaný sdílený obsah o Gretě Thurnberg, Evropské unii či od předních lidskoprávních organizací, jako je Amnesty International nebo The Human Rights Watch (Bayer, 2020).

Se svobodou tisku se blízce pojí i svoboda projevu a svobodném vyjádření vlastní sexuální orientace. Letošní jaro otřáslo napříč mezinárodními společnostmi předvedení zákona, který má zakazovat vystavování nezletilých vzdělávacím materiálům a televizním pořadům šířícím osvětu o sexuálních menšinách (jinak známo pod zkratkou LGBTQ Community – komunita lidí, kteří se řadí mezi lesby, gaye, bisexuály, transgender (lidé, kteří se identifikují jinak, než podle vlastního vrozeného pohlaví) a queer (lidé, kteří nemají heterosexuální orientaci a identifikují se jinak, než podle pohlaví)) (BBC, 2021). Tato kauza vyvolala pozdvižení v celém západním světě, a stala se horkým tématem i na půdě Evropské unie, kde se hned polovina členských států vůči Maďarsku ohradila a předsedkyně Evropské Komise, Ursula von der Leyen potvrdila, že instituce dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily ochranu práv veškerých menšin. Viktor Orbán hájil nový zákon tím, že má chránit nezletilé děti a práva jejich rodičů (Aktuálně, 2021). Jak LGBTQ komunita ohrožuje tradiční rodinu, není jasné, neboť jejím účelem není tradiční rodinu vytlačit, pouze informovat mladé lidi o různých sexuálních identitách či orientacích a rozvířit diskusi o vzájemné toleranci a pestrosti společnosti.

Ve spojitosti s Maďarským omezením distribuce edukačních materiálů o lidské sexualitě se pojí i zajímavá otázka, která by při první myšlence nepřipadala v úvahu. Jelikož je dnešní filmový průmysl, mediální a jinak audiovizuální materiály volně vysílány napříč různými zeměmi světa, notabene zeměmi Evropské unie, zákaz vstupu cizích edukačních materiálů na Maďarský trh by mohlo porušovat základní stanovy Evropské unie, konkrétně zásady Jednotného trhu, který se řídí pravidlem volného obchodu a mezi členskými státy, což znamená, že vláda žádného státu nemá oprávnění import či export regulovat. Nový maďarský zákon zřejmě čeká zastávka u Evropského soudního dvora (Laštůvka, 2021).

Hovoříme-li o situaci neziskovek bojujících za dodržování lidských práv (neziskovka je terminus technicus – výraz běžně užívaný v politice a jiných sociálně-vědních oborech a odvětvích; někdy označovány jako nevládní organizace – nejsou financovány státem, jejich činnost nevytváří peněžní zisk, rozpočet mají založený na dárcovských příspěvcích), oproti ostatním zemím Evropské unie mají podstatě horší pověst. Vláda se proti nim aktivně staví například tím, že v minulosti chtěla nutit tyto organizace se zahraničním příjmem přes 20 tisíc euro zapsat se do registrů jako zahraničně financované, což je mělo znevěrohodnit a povzbudit veřejné mínění v myšlence, že se jedná o hrozbu národní bezpečnosti. Tento zákon doposud nevešel v platnost, nejspíše proto, že podle Evropské unie rozporuje unijní právo. Krom toho od roku 2017 je v Maďarsku v platnosti zákon, podle kterého je pomoc přicházejícím uprchlíkům trestnou činností. I přesto různé organizace a právníci těmto lidem pomáhají, doposud ale kvůli tomu nebyl nikdo trestně stíhán (Human Rights Watch, 2021). S migrační krizí se pojí i kauza z roku 2018, kdy bylo Maďarsko silně kritizováno kvůli nelidskému zacházení s uprchlíky, kteří si zde chtěli vyřídit víza. Podle neziskové organizace Human Rights Watch bylo migrantům odpíráno v detenčních táborech jídlo, a to pod myšlenkou, že vyhladovělí a deprimovaní lidé své žádosti o azyl stáhnou a odejdou ze země pryč (Kulidakis, 2018).

V odstavcích výše bylo zmíněno, že neziskový sektor má špatnou pověst. V Maďarsku to platí obzvlášť, neboť jsou zde vykreslovány jako nepřátelé státu, silně proimigrační a zastávající názory a záměry miliardáře George Sorose, který totiž spoustu nevládních organizací financuje. Tento americký podnikatel s maďarskými kořeny je poměrně kontroverzní osobností, protože v minulosti dokázal skrze svůj vliv zapříčinit pád britské měny. Krom toho v Maďarské společnosti není oblíbený z toho důvodu, že se jeho světonázor značně liší od toho vládního, a to například v podpoře činnosti různorodých nevládních organizací, které prosazují práva menšin (Aktuálně, 2020).

Kam dál: