Lidská práva

15 romských rodin je kvůli rumunským autoritám bez domova a mnoho dalších je v nebezpečí

„Rumunské autority musí okamžitě zastavit všechna nucená vystěhovávání a zajistit všem rumunským rodinám, které byly nedávno vystěhovány, náhradní ubytování.“ Takto znělo prohlášení Amnesty International poté, co bylo na počátku srpna ve městě Baia Mare ponecháno bez střechy nad hlavou 15 rumunských rodin (nejméně 60 osob).

„Situace těch, kteří byli nuceni odejít ze svých domovů je zoufalá a mnoho z nich, včetně miminek a malých dětí, má teď těžké spaní. Popisovali příchod policie s buldozery a následnou demolici svých domovů. Autority stále nevyvíjí žádnou snahu jim pomoci,“ prohlásila Jezerca Tigani, zástupkyně ředitele Amnesty International pro Evropu a střední Asii.
„Jsme extrémně znepokojeni možným osudem dalších stovek osob, které nadále v této osadě zůstávají, včetně dětí, které rovněž mohou být každou chvílí vystěhovány.“

Osada Craica ve městě Baia Mare je jednou z největších romských komunit v Rumunsku.
Dne 2. srpna bylo přibližně 30 rodinám doručeno oznámení od místní policie o tom, že jejich domy budou zbourány. Úřady rodinám oznámily, že jejich domy pozbývají nutná povolení a musejí být zbourány do 5. srpna.

Obyvatelům těchto domů bylo opakovaně sdělováno, že pokud dojde k demolici jejich domů, bude jim umožněno postavení nových domů v jiné části osady Craica. Tři rodiny s tímto nařízením souhlasily, ale žádné alternativní ubytování jim poskytnuto nebylo a ze stavby dalšího provizorního obydlí na jiném místě mají strach, protože by se nucené vystěhování mohlo opakovat, jelikož v té době byla na místě stále přítomna policie s buldozery.

Cristina, svobodná matka šesti dětí, která nyní se svými dětmi bydlí na ulici, řekla Amnesty International: „Bydlela jsem tam 10 let. Nikdo to s námi nepřišel prodiskutovat. Pouze jsme obdrželi oznámení, to je vše. Nyní jsme bezdomovci.“

Poslední tři noci prožila matka dvou dětí Maria se svým partnerem na ulici. Jejich dům by stržen dva dny po obdržení oznámení o demolici.
„Spíme na ulici. Jsou tam krysy, a pokud se počasí zhorší, nemáme kam jít. Nejedná se pouze o mne, je zde mnoho lidí ve stejné situaci,“ říká Maria.
„Tyto demolice jsou zakázány mezinárodním právem, podle kterého by se Rumunsko mělo řídit. Vystěhování je možné pouze po řádné konzultaci a vystěhovaným by mělo být nabídnuto alternativní ubytování,“ říká Jezerca Tigani.

Od roku 2010 se Amnesty International a místním lidskoprávním organizacím v této oblasti podařilo zabránit několika vystěhováním.
V květnu 2012 primátor města však nařídil vystěhování poloviny osady. Jednalo se přibližně o 500 osob, které byly přemístěny do nevyhovujících bytů v budovách bývalé chemičky.

(Článek byl převzat a redakčně upraven z anglického originálu publikovaného na www.amnesty.org)