Lidská práva

Základní fakta a čísla ke globální uprchlické krizi

MAPOVÁNÍ GLOBÁLNÍ KRIZE: ZÁKLADNÍ INFORMACE

Uprchlíci jsou lidé, kteří byli donuceni utéct ze své země v důsledku ozbrojeného konfliktu, vážného porušování lidských práv či pronásledování (bílže viz definici v Úmluvě o právním postavení uprchlíků). Přes 21 miliónů lidí – nebo 0,3% světové populace – se dnes řadí mezi uprchlíky. Toto číslo zahrnuje 5,2 milionu Palestinců, z nichž mnozí patří mezi uprchlíky již několik desetiletí[1]. Naprostá většina uprchlíků se nachází v zemích s nízkými a středními příjmy, přičemž jedna čtvrtina (asi 4,2 milionu lidí) žije v nejméně rozvinutých zemích[2].

DESET ZEMÍ, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ NEJVÍCE UPRCHLÍKŮ

Zdroj: Amnesty International a ČT 24, Na základě dat UNHCR a UNRWA ke konci roku 2015. Čísla zahrnují přijaté uprchlíky dle UNHCR, nikoliv žadatele o azyl, jejichž žádost je v procesu.

Ke konci roku 2015 hostilo Jordánsko největší počet uprchlíků na světě (2,1 milionu palestinských uprchlíků, kteří v zemi žili již celá desetiletí, a 664 100 uprchlíků pod mandátem UNHCR). Turecko hostilo druhou největší populaci uprchlíků - 2,5 milionu, včetně nejvyššího počtu uprchlíků ze Sýrie. Počet příchozích uprchlíků do Turecka v roce 2016 stále rostl a podle vládních zdrojů dosáhl v červnu  3 miliony (asi 2,7 milionu z nich jsou ze Sýrie).[3] Pákistán (1,6 milionu) podobně jako Libanon (1,5 milionu) se staly domovem pro více než 1 milion uprchlíků, zatímco Írán (979 400), Etiopie (736 100) a Keňa (553 900) hostí každý více než půl milionu[4]. Téměř každý pátý obyvatel Libanonu je uprchlík[5].

Mnoho z nejbohatších zemí světa hostí prozatím nejmenší počet uprchlíků a to jak v absolutních číslech, tak i vzhledem k jejich velikosti a bohatství. Například Velká Británie přijala přibližně 8 000 Syřanů od roku 2011, zatímco Jordánsko - s populací téměř desetkrát menší než Velká Británie a s 1,2% jejího HDP – hostí přes 656 000 syrských uprchlíků[6]. Na konci roku 2015 činil celkový počet uprchlíků a žadatelů o azyl v bohaté Austrálii 58 000 v porovnání se 740 000 uprchlíky a žadateli o azyl v Etiopii[7]. Tuto situaci můžeme považovat za nespravedlivou a v každém případě má dopad na přístup uprchlíků k lidským právům.

V posledních pěti letech uprchlo ze Sýrie téměř 5 milionů lidí. Většina z nich žije pouze v pěti zemích: v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Iráku a Egyptě. Zatímco situace uprchlíků ze Sýrie si získala značnou pozornost médií, další velké populace uprchlíků, vysídlených po dobu několika let, ne-li desetiletí, bývají často opomíjeny. Přibližně jedna třetina světové populace uprchlíků na konci roku 2015 byla složena z lidí ve "vleklé situaci", což znamená, že byli přemisťováni po dobu pěti či více let[8]. Mezi ně patří: 5,2 milionu palestinských uprchlíků na Blízkém východě; 2,7 milionu afghánských uprchlíků, z nichž většina je v Pákistánu a Íránu; a 1,1 milionu somálských uprchlíků, včetně 418 000 v sousední Keni[9].

Stále více lidí po celém světě je nuceno opustit své země v důsledku nových konfliktů a krizí. Např. krize v Burundi vyhnala více než 265 000 lidí do sousední Rwandy, Tanzanie, Demokratické republiky Kongo (DRC), Ugandy a Zambie[10]. Ozbrojený konflikt v Jižním Súdánu je hnací silou pro 1 milion lidí, kteří opouští svou zemi a míří do Ugandy, Etiopie, Keni a ostatních zemí v regionu[11].

Více než 1 milion uprchlíků celosvětově se podle UNHCR nachází v situaci ohrožení, naléhavě vyžadující přesídlení do jiných zemí. Do ohrožené skupiny uprchlíků patří především ti, co přežili násilí a mučení, ženy a dívky a také ti, kteří potřebují speciální lékařskou péči (především vážně a dlouhodobě nemocní). Pouze asi 30 zemí nabízí přesídlení ohroženým skupinám uprchlíků a nabídka těchto míst ročně je nepoměrně menší než poptávka UNHCR po těchto místech. V roce 2015 bylo přijato pouze 107 100 uprchlíků k přesídlení[12].

Humanitární výzvy, které mají pomoci řešit hlavní uprchlické krize, jako např. v Sýrii, Burundi a Afghánistánu, jsou dlouhodobě velmi podfinancované. K 26. září 2016 byl plán řešení situace v Burundi zajištěn z 37%, Reakční regionální plán pro Sýrii ze 48% a Regionální reakční uprchlický plán pro Jemen pouze z 27%[13].