Lidská práva

Pavla Gomba: Často se setkávám se skepsí. Lidé mi říkají, že před dvaceti lety byl v Etiopii hladomor a nyní je tam zase, takže se zase tolik změnit nemohlo, že jsou ty problémy neřešitelné. To není pravda. Je to zkreslené tím, že dostat do médií cokoliv pozitivního je takřka nemožné, zatímco každý problém se tam objeví, aniž by o to člověk usiloval. Na statistikách však můžeme zlepšení dobře vidět. Například dětská úmrtnost do pěti let věku – v loňském roce zemřelo v tomto věku 7,6 milionů dětí zbytečně, na podvýživu a banální nemoci. Ale když jsem do UNICEFu před jedenácti lety přišla, tak se toto číslo pohybovalo okolo čtrnácti milionů dětí ročně. Řekla bych, že za jedenáct let je snížení na polovinu velkým skokem. Jsou i statistiky, které se moc k lepšímu nemění, například AIDS, ale to je složitější problém.

V současnosti převládá nový přístup -  snaha zasáhnout naší činností úplně všechny děti, což není vůbec jednoduché. Když se zaměříte na oblasti, kde je potřebných dětí nejvíce, tak dosáhnete rychlých výsledků a statistiky se rychle zlepší. Stále však zůstává ta část dětí, ke kterým se dá dostat jen velmi těžko. V Bhútánu museli moji kolegové jít tři dny pěšky vysoko do hor, aby mohli očkovat šest nomádských dětí.