Lidská práva

Istanbulská úmluva

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, jinak známá jako Istanbulská úmluva, je dokument mezinárodního práva z roku 2011. Jedná se o nástroj, který má sloužit jako prevence před domácím a sexuálně motivovaným násilím. Dokument, který na první pohled vypadá jako smlouva, jejíž dodržování by mělo být samozřejmostí, čeří v některých Evropských zemích společenskou debatu a rozděluje politickou a odbornou veřejnost, včetně České republiky.

Nezákonně sterilizované ženy v České republice

Od poloviny šedesátých let do pádu komunistického režimu v Československu byl uzákoněn nástroj, který měl zamezit nežádoucímu zvyšování romské populace. Stovky žen byly pod nátlakem donuceny vyslovit souhlas se sterilizací, ačkoliv častokrát neměly tušení, co slovo sterilizace znamená. Po téměř dvaceti letech zástupci poškozených žen vybojovali peněžní náhrady ve výši 300 000 korun pro každou z obětí.

Polsko a zákaz interrupcí

Polsko má křesťanské hodnoty hluboce zakořeněné ve své historii a tradici, je to nejvíc věřící země v Evropě. To se promítá i do společenských norem a politického směřování země. V posledních měsících zemí otřásá zejména Polskou mladou generací zákaz provádění interrupcí. Je načase, aby se polská společnost otevřela měnícímu se světu, nebo je potřeba konzervativní hodnoty zachovat?

Eufrosina Cruz - bílá lilie z Mexika

Nekonečný boj za rovnoprávnost: postavení žen v Íránu

Ženy se v Islámské republice setkávají s diskriminací ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Po Íránské revoluci v roce 1979 má hlavní slovo v zemi islámský duchovní vůdce a základem právního systému je interpretace práva šaría. Konzervativní náboženské elity tak považují ženy za podřízené muži. Převaha náboženské moci zpomaluje cestu žen ke zrovnoprávnění, a i přes zlepšení podmínek je Írán v roce 2020 podle Světového ekonomického fóra stále na 148. místě ze 153 v genderové nerovnosti. Je také jedinou ze 6 zemí světa, která dosud neschválila Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen přijatou OSN.

„Motýlci“ alias sestry Mirabalovi

Víte, že 25. listopadu je Mezinárodní den proti násilí na ženách? Již v 80. letech 20. století přišly s touto ideou charitativní organizace latinsko-amerických žen. V r. 1999 Valné shromáždění OSN vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému.Tento den nebyl vybrán náhodně. 25. listopadu 1960 totiž sestry Mirabalovi prohrály svůj boj proti diktátorskému režimu v dominikánské republice. Za svoje rebelství zaplatily životem.

Balkissa Chaibou – dívka, která řekla ne

Od dětství jako mnoho dívek snila o tom, že se stane doktorkou, bude chodit v bílém plášti a pomáhat lidem. Ve 12 letech ale přišel pro Balkissu Chaibou z Nigeru šok. Zjistila, že je zasnoubená s bratrancem z vedlejší Nigérie a chystá se svatba. Kdo z vás si dovede představit se v tomhle věku vdávat/ženit? Balkissa ale neměla na výběr, stejně jako mnoho dívek v Nigérii, kde je nejvyšší počet dětských manželství na celém světě (přes 25% dětí do 15 let a dokonce více než 70% do 18 let). Čekal ji tedy stejný osud jako mnoho dalších před ní, včetně její matky. Dokud se nerozhodla bojovat za svá práva a říct NE, i když to znamenalo, že se bude soudit s vlastní rodinou.

Rebelky v boji za lidská práva

Jsou statečné, jsou jiné a zná je celý svět. Nebály se totiž ukázat, že mají život ve svých rukách a o svoje práva se budou rvát. Řeč je o rebelkách, které měly odvahu promluvit o porušování práv žen ve svých státech.

Výzva mocenským strukturám: Ženy jako obhájkyně lidských práv

Lidé, kteří bojují za principy svobody, spravedlnosti a rovnosti, se často pohybují v prostředí, jež je démonizuje a omezuje jejich činnost. Řada obhájců lidských práv je terčem stigmatizace, vyhrožování, fyzických útoků, kriminalizace a někdy je dokonce zabita jen kvůli odvaze postavit se proti těm, kdo jsou u moci. Představte si, o kolik těžší by byl váš život jako obhájci lidských práv, pokud byste nebyli pronásledováni jen kvůli tomu, co děláte, ale taky proto, kdo jste: vítejte do života obhájců ženských lidských práv.

Meriam Yehya Ibrahimová: Trest smrti za náboženské vyznání

Meriam Yehya Ibrahimová byla zatčena a obviněna z cizoložství v srpnu 2013 poté, co ji člen rodiny udal pro údajné cizoložství s jejím vlastním manželem. Trestem jí mělo být 100 ran bičem. Když Meriam veřejně deklarovala své křesťanské vyznání, byla navíc obviněna z odpadlictví od víry a odsouzena k trestu smrti.

Dlouhá cesta Egypta k rovnému postavení žen ve společnosti

Aktivisté z Tahrirského náměstí v Káhiře zachraňovali ženy před sexuálním napadením, zatímco vláda nečinně přihlížela.

I po roce ženy ze Saudské Arábie řídí vstříc větší svobodě

Lidé z celého světa již rok podporují boj desítek žen, které začaly riskovat zatčení za porušování dlouhodobého zákazu řízení pro ženy. Amnesty International zaslala králi Abdalláhovi dopis s žádostí o zrušení tohoto zákazu ještě před začátkem očekávaných protestů 17. června 2012.

Krutá zrada žen a dívek

V červenci 2008 vstoupil v Nikaragui v platnost absolutní zákaz veškerých potratů. Tento zákon nepovoluje žádné výjimky. Ženy a dívky, které těhotenství ohrožuje na životě, ani ty, které otěhotněly v důsledku znásilnění, nemají v současné době právo na legální potrat.