Lidská práva

Polsko a zákaz interrupcí

Polsko má křesťanské hodnoty hluboce zakořeněné ve své historii a tradici, je to nejvíc věřící země v Evropě. To se promítá i do společenských norem a politického směřování země. V posledních měsících zemí otřásá zejména Polskou mladou generací zákaz provádění interrupcí. Je načase, aby se polská společnost otevřela měnícímu se světu, nebo je potřeba konzervativní hodnoty zachovat?

Polsko mělo do letošního roku velmi přísné zákony týkající se potratů, a už ty vyvolávaly ve společnosti bouřlivý nesouhlas. Dosud mohla žena legálně těhotenství přerušit pouze ze tří důvodů, a to buď v případě, že těhotenství ohrožuje její život, plod je nenávratně poškozen, anebo v případě, že prokazatelně došlo ke znásilnění nebo incestu. Na podzim Ústavní soud rozhodl, že současná legislativa je v rozporu s polskou ústavou. S novou legislativou přišlo další zpřísnění, nově žena nesmí podstoupit interrupci ani v případě, kdy je plod nenávratně poškozen. Podle expertů tento důvod drtivě převládá nad ostatními důvody (98 procent ku dvěma), kvůli kterým ženy zákrok podstupují (Zajíčková; 2020).

Podle průzkumů veřejného mínění je společenský názor zcela odlišný. Až pětaosmdesát procent obyvatelstva by si přálo podmínky pro podstoupení interrupce buď zachovat anebo rozvolnit, pouhých patnáct procent a zástupci katolické církve souhlasí se zpřísněnými podmínkami. Soud ani neměl řádný důvod se novou úpravou zabývat. Podle oborníků se jedná o prosazení zájmu Jaroslawa Kaczynského, lídra strany Právo i Spravedlnost (Brolík, 2021). Tento politik hrubě zasahuje do nezávislého rozhodování soudů. O tom, jak a proč je podrývána legitimita polské justice, byla řeč v minulém článku (zde).

Nová legislativa rozzuřila Poláky do takového míry, že se ve statisícových davech začali slučovat na náměstích po celé zemi a demonstrovali proti vládě a proti dalšímu utahování šroubů. Podle demonstrantů jsou nyní pravidla k ženám velmi krutá, neboť musí donosit i dítě, které by nemělo šanci porod přežít. Omezuje také ženské právo rozhodnout se samy, zda se cítí být matkami.

Zastánci této úpravy tvrdí, že bude mít výchovný účinek a mladí lidé budou obezřetnější. Na druhou stranu, tato úprava povede k tomu, že Polky budou stále více jezdit do zahraničí, aby podstoupily ilegální přerušení těhotenství. Nejčastěji jezdí do Německa a Česka. Rizikem ale je, aby se dostaly k pomoci co nejdříve. Přerušení těhotenství je možné jen do 12. týdne, kdy plod ještě není dítětem.

Evropský Parlament reagoval rezolucí (tj. rozhodnutí) a polský postup odsoudil. Debata je na plénu EP stále otevřená, poslanci obviňují Polsko z porušování základních lidských práv a jedná se o tom, zda tímto Polsko nepřekračuje společné Unijní hodnoty a zda není na místě soudní proces a další postih (Soukeníková, Harzer; 2021).

Podle expertů z OSN Polsko „zavřelo dveře“ před bezpečným a legálním provedením potratu a odsoudilo nové kroky jako porušování mezinárodních lidskoprávních závazků. Z názorů odborníků vyplývá, že tato změna přiměje ženy podstupovat nebezpečné zákroky, které mohou ohrozit jejich zdraví. Toto v důsledku podle OSN může znamenat porušení lidskoprávní zásady o nelidském zacházení (OSN, 2020).