Ženská obřízka

Zatímco v Evropě a Spojených státech dvanáctileté děti čtou časopisy pro náctileté, chodí ven s kamarády a do kina, v některých zemích Afriky a Blízkého východu právě končí jejich vrstevníkům dětství. Zejména dívky jsou často provdávány za i o mnoho let starší muže a vydány na pospas novému manželovi a jeho rodině.

Se zvykem dětských nebo předčasných svateb je spojen ještě jeden zvyk potvrzující ženskou dospělost. Ženská obřízka (anglicky Female circumcision nebo též Female genital mutilation – doslova mrzačení ženských pohlavních orgánů) nemá žádné lékařské ani hygienické opodstatnění. Na rozdíl od mužské obřízky, tradičně praktikované například Židy, která se provádí zejména z hygienických důvodů, ženská obřízka přináší pouze komplikace během menstruace, pohlavního styku a porodu. V případě špatného provedení může dojít v důsledku akutního krvácení k okamžité smrti. Z důvodu nedodržování i základních hygienických pravidel jsou dívky často postiženy infekcemi a dalšími komplikacemi.

Důvody k obřízce jsou mnohé. Většinou jsou spojeny s kulturními či náboženskými zvyky. V Keni, kde obřízku praktikuje čtyřicet z dvaačtyřiceti kmenů, lidé věří, že neobřezaná dívka není plnohodnotnou ženou a nemůže porodit dítě. Z tohoto důvodu jsou dívky ve věku dvanácti až patnácti let hromadně odváděny a obřezány. Klitoris spolu s velkými stydkými pysky je považován za překážku pro hladký porod a údajně brání dítěti při cestě na svět. Přestože keňská vláda oficiálně ženskou obřízku zakázala a již několik let pomocí osvětových programů bojuje za její vymýcení, překonat staleté zvyky a silně zakořeněné předsudky v mysli často negramotných vesničanů je úkol těžší, než by se mohlo zdát.

Obřízku v dětství podstoupila například i slavná somálská modelka Waris Dirie. Waris o svém šokujícím a neuvěřitelném životě kočovné chudé dívky, která se vypracovala na modelku na nejslavnějších světových molech, napsala knihu, podle které byl natočen stejnojmenný film – Květ pouště. V roce 2010 byla modelka jmenována Velvyslankyní míru pro Rok míru a bezpečnosti Africké unie.

 

Dle rozsahu se zákrok dělí na 4 typy:

Typ I: částečné nebo úplné odstranění viditelných pohlavních orgánů – klitorisu a okolí (klitoridektomie).

Typ II: částečné nebo úplné odstranění vnějších pohlavních orgánů /viz typ I/ a malých stydkých pysků s / bez obřezání velkých stydkých (excize).

Typ III: zúžení poševního otvoru a vytvoření kryjícího uzávěru tím, že jsou malé a/nebo velké pysky obřezány a tkáň spojena, s / bez odstranění viditelné části klitorisu  (infibulace).

Typ IV: zahrnuje zákroky, které nelze zařadit do předchozích třech kategorií.  WHO jmenuje např. probodávání, provrtávání, nařezávání /introcize/ a vyškrabování, rovněž kauterizaci ženských rodidel.

 

Obřezaná africká děvčátka a ženy, starší 15 let, jsou z 90% obřezány dle typu I, II a IV, u 10% z nich byl vykonán zásah typu III.   Jedná se převážně o státy: Egypt, Guineu, Mali, Sierru Leone, Somálsko, Súdán, Eritreu, Etiopii, Džibuti. Mimo africký kontinent se provádí i v Jemenu, iráckém Kurdistánu, u beduínů v Izraeli, ve Spojených arabských emirátech, Malajsii a v Indonésii. Jen v Africe jsou obřízkou každoročně zmrzačeny 3 miliony děvčátek.

Důvody k obřízce se v různých částech světa liší, stejně tak i způsob jejího provedení. Rozlišujeme čtyři typy obřízky – viz box).

Nekvalifikovaní „specialisté“ na obřízku v jeden den provedou tento zákrok i několika desítkám dívek. Nejčastěji za použití skalpelu nebo nože, výjimkou však nejsou ani skleněné střepy a kusy plechu. Dívky jsou poté zanechány svému osudu, dokud se z traumatického zážitku samy nedostanou. I přes snahu lidsko-právních aktivistů podstoupilo podle zprávy OSN ženskou obřízku sto miliónů afrických žen. I v zemích, kde platí oficiální zákaz (např. Egypt, Ghana, Sierra Leone, Burkina Faso či Keňa), matky každoročně posílají své dcery vstříc tomuto bolestivému zvyku. Dívky většinou nemají na vybranou, jelikož v případě odmítnutí jsou s okamžitou platností exkomunikovány z vesnic a rodných komunit. Známý je případ keňských školaček, které před hrozbou obřízky utekly ze školy, ve které byly před zákrokem drženy. Jejich vesnice je však nepřijaly zpět a nebýt včasného zásahu místních neziskových organizací dívky by pravděpodobně skončili jako prostitutky nebo levná pracovní síla v některém z nairobských slumů.

 

Přestože většina západního světa ženskou obřízku odsuzuje jakožto barbarský čin, objevují se i názory, které nabádají, aby se proti FGM bojovalo odlišnou metodou. Podle nich mají místní úřady nejprve zařídit hygieničtější podmínky a lékařský dohled nad celou procedurou, aby nedocházelo ke zbytečným úmrtím a infekcím a až poté se snažit na jednotlivé komunity působit, aby opustily od  realizace této praktiky. Zda tento způsob přiměje jednotlivé komunity k opuštění konceptu ženské obřízky, jakožto způsobu rituální přípravy dívky na manželství a záruky manželské věrnosti není jisté, nicméně zcela určitě ochrání velké množství afrických a muslimských žen před nelidským utrpením.

 

 

 

Komentáře:

Gabriela Svárovská 22.04.2013 12:39

Dobrý den, kdo je prosím autorem tohoto článku? Ráda bych jej citovala ve své práci, v kapitole věnované diskurzu, který se týká ženské obřízky. Není zde ani datum vložení článku. Předem děkuji za odpověď. G. Svárovská

david kocman 08.02.2014 12:23

Myslim ze je nutne aby cestina dohnala anglosasky uzus, ktery prestal termin zenska obrizka pouzivat. Fgm vystihuje neprijatelnost popisovane praktiky.

Kristyna Bodjona Michkova 14.07.2020 21:34

Dobrý den, koho by nadále toto téma zajímalo, tak si může poslechnout můj podcast na toto téma, kde vysvtluji, že se nejedná o ženskou obřízku, ale spíše o mrzačení ženského pohlavního orgánu, z ang. Female genital mutilation. Více na: https://mamazafriky.podbean.com/

Přidat komentář