Lidská práva

Ruská veřejnost naléhá na propuštění skupiny Pussy Riot

Marija Aljochinová, Jekaterina Samucevičová a Naděžda Tolokonnikovová, obviněné z výtržnictví a podněcování k náboženské nenávisti, čelí možnosti odnětí svobody ve výši až sedmi let. „Tyto tři aktivistky jsou vězněny již měsíce, čekají na proces, který by se správně vůbec neměl odehrát“, říká ředitel programu pro Evropu a střední Asii Amnesty International John Dalhuisen.„I kdyby se tyto tři ženy opravdu protestu zúčastnily, reakce ruských úřadů a jejich zadržení a následná závažná obvinění z výtržnictví by nebyly ospravedlnitelnou reakcí k jejich mírovému, pokud vůbec urážlivému, vyjádření jejich politického přesvědčení“. „Ruské autority musí tyto ženy zprostit obvinění z výtržnictví a okamžitě a bezpodmínečně je propustit“, dodává Dalhuisen.

Amnesty International považuje aktivistky za vězně svědomí, zadržené výhradně za mírové projevy svého přesvědčení. Svou písní vyzívaly svatou Marii, aby se stala feministkou a zbavila Rusko Vladimíra Putina. Rovněž je kritikou oddanosti a podpory, kterou Putinovi vyjadřují někteří členové ruské pravoslavné církve. Toto vystoupení bylo jedno z mnoha, které byly plánovány jako protest k začátku volby prezidenta Ruské federace, která proběhla v březnu. Ruské úřady zatkli Mariju Alechinovou a Naděždu Tolokonnikovovou 4. března a Jekatěrinu Samucevičovou 15. března s odůvodněním, že právě ony byly těmi maskovanými zpěváky z chrámu Krista Spasitele.

Naděžda Tolokonnikovová přiznala své členství ve skupině Pussy Riot a rovněž svou účast na protestu v kostele, dvě ostatní obviněné odmítají jakoukoli účast na onom protestu. Od svého založení v roce 2011 skupina Pussy Riot uspořádala několik představení na veřejných místech jako například v moskevském metru, na Rudém náměstí či na střechách autobusů. V rozhovorech pro média se členky skupiny nechaly slyšet, že mimo jiné protestují proti utlačování svobody projevu a shromažďování v Rusku, nespravedlivým politickým procesům a zinscenovaným procesům proti opozičním aktivistům. „I pokud by jejich akce byla zamýšlena tak, aby šokovala či by se dalo předpokládat, že vyvolá pohoršení, tak aktivistky kostel opustily ihned poté, co o to byly požádány a nezpůsobily žádnou škodu“, dodal Dalhuisen.

„Celá akce trvala pouze několik minut a nijak významně nenarušila pobyt ostatním návštěvníkům kostela, kteří na místo přišli čistě z náboženských důvodů“. „Širší politický podtext okolo antiputinovské kampaně, která v té době probíhala – rovněž také antiklerikální a antiputinovské poselství aktivistek (samo o sobě nepotrestatelné) – byl zajisté neprávem vzat v potaz a měl vliv na obvinění, která byla proti ženám vznesena“. Video k písni, které je dostupné na internetu vyvolalo širokou diskuzi ohledně protestu. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimíra Putina nazval protest opovrženíhodným a řekl, že z něj budou vyvozeny důsledky.

I přesto, že reprezentanti pravoslavné církve zpočátku žádali milost pro aktivistky, pozdější výroky zástupců církve již žádali tvrdé tresty a  po potrestání žen za podněcování k náboženské nenávisti. Příbuzní obviněných obdrželi anonymní výhrůžky smrtí.

Zdroj: Převzato a redakčně upraveno z anglického originálu publikovaného na amnesty.org