Lidská práva

Evropa nesmí pro uprchlíky představovat nedosažitelnou pevnost!

Evropa je již po celá století snem pro cestovatele: zemí mnoha možností, útočištěm v době války. Nejrůznější důvody, kvůli kterým lidé do Evropy přicházeli, postupně vytvořily širokou škálu kultur a jazyků a neuvěřitelně různorodý kontinent.

Přecházení evropských hranic se však pro mnoho osob stává nedosažitelným snem. S tím, jak se prodlužovala ekonomická krize, se Evropská unie pomalu ale jistě stala pevností. Vlády jednotlivých evropských zemí staví na svých hranicích viditelné i neviditelné zdi, které lidem plným nadějí či naopak úplně zoufalým znemožňují vstup do těchto zemí.

V současnosti jsou migranti a uprchlíci ponecháni bez téměř jakýchkoli možností se bezpečně a legálně do Pevnosti Evropa dostat. Tyto překážky však uprchlíky od toho, aby do Evropy stále přicházeli, nezastaví. Lidé v nouzi udělají téměř vše, aby válce a chudobě unikli. Stále budou hledat místa, kde jim bude umožněno žít v klidu a pokoji.

Většina z uprchlíků se však k Evropě ani nepřiblíží. Například více než 90 % z celkových 2,4 milionu syrských uprchlíků stále žije ve svém regionu. Ke konci roku 2013 požádalo o azyl v Evropě méně než 80 tisíc syrských uprchlíků.

Mnoho Syřanů však cítí, že již v regionu nadále přežívat nemohou. Jsou unaveni z věčného přebývání v chatrných stanech, z diskriminace, neschopnosti pracovat. Začínají si uvědomovat, že konflikt hned tak neskončí. A oni již dávno o všechno přišli. Lidé potřebují stabilitu: školy pro své děti, práci, domov, kde mohou žít v pokoji.

Kritická situace v Sýrii v číslech:
6,5 milionu: počet vnitřně vysídlených osob uvnitř Sýrie
4,1 milionu: počet syrských uprchlíků, kteří budou do konce roku 2014 potřebovat pomoc
Více než 90 %: procento syrských uprchlíků přebývajících v Libanonu, Jordánsku, Turecku, Iráku a Egyptě
1,5 milionu: předpokládaný počet syrských uprchlíků přebývajících v Libanonu do konce roku 2014
10 tisíc: počet míst pro uprchlíky, které poskytlo Německo
17: počet zemí EU, které zatím nenabídly žádná místa pro přesídlení uprchlíků či humanitární vstup ze Sýrie
0,6%: procentuální vyjádření počtu syrských uprchlíků, jimž EU jako celek poskytla možnost přesídlení

 

Při svých cestách za dosažením lepšího života jsou lidé fyzicky napadáni a přepadáni, zatlačováni směrem, odkud přišli, a ponecháváni na otevřeném moři. Mnohým z nich je odepírána šance na vysvětlení svých podmínek či nárokování si azylu. Často dochází k situaci, že se uprchlíci na své cestě, mezitím, než se země dohodnou, která z nich je za jejich záchranu zodpovědná, utopí.

Ti, kteří se na půdu EU dostanou, jsou často zadržováni. Podmínky v některých zadržovacích centrech jsou takové, že je až nepředstavitelné, že by mohly panovat v evropských zemích. Vlády členských zemí EU zatím nadále utrácejí neuvěřitelně vysoké sumy peněz na další zabezpečování svých hranic.

Maják naděje

Mnoho uprchlíků věří, že jim evropské země pomohou. Švédsko například nedávno Syřanům nabídlo trvalý pobyt – pokud se tam ovšem dostanou. Tímto se Evropa pro mnohé z nich stala majákem naděje. A naděje je často silnější než strach.

Do října 2013 mělo být na lodích přepraveno do Itálie více než deset tisíc syrských uprchlíků, většinou z Egypta a Libye. Často se jednalo o celé rodiny. Během prvních devíti dnů v říjnu loňského roku zemřelo ve Středozemním moři při potopení tří lodí nejméně 395 (pravděpodobně však okolo 650) uprchlíků a migrantů. Lidé popisovali, že byli ve vodě několik hodin.

Hrstka osob, která se na tyto lodě dostala, si podle výpovědí nedělala žádné iluze. Amnesty International se lidé svěřili: „Nikdy jsme nečekali, že přežijeme.“ Neexistuje však žádná legální cesta, jak se do Evropy dostat. Jedinou další možností, je cesta přes Turecko do Řecka a poté do Bulharska. V Bulharsku jsou lidé přísně kontrolováni pohraniční policií a posíláni zpět či zadržováni v příšerných podmínkách.

Konec cesty

Lidé překupníkům za převoz přes Středozemní moře platí neuvěřitelné sumy peněz – často přes tisíc amerických dolarů. Cestují po několik dní s velmi malým množstvím vody a jídla, často bez záchranných vest. Mají obrovské štěstí, když se přes moře vůbec dostanou a proniknou tak malou skulinkou ve zdech pevnosti Evropa.

Ve chvíli, kdy jsou uprchlíci zadrženi pobřežní policií, jsou nejdříve posláni do jižní Itálie na otisky prstů a až poté je jim umožněno svobodně odejít. Mnoho svobodných mužů nacházejících se v Itálii AI vypovědělo, že je na ně ze strany jejich rodin vyvíjen obrovský tlak, aby urychleně požádali o azyl, získali uprchlický status a následně požádali o sjednocení rodiny. Mnoho lidí tak směřuje na sever, směrem do zemí, o kterých doufají, že se o ně dobře postarají.

Milán je křižovatkou pro vlaky cestující do severní Evropy. V říjnu 2013 na jeho hlavním nádraží přespávalo v naprosto nevyhovujících podmínkách okolo 150 až 200 lidí. Obecní úřad a místní neziskové organizace proto otevřely dvě uprchlická centra. Poskytují lidem tři teplá jídla denně, postel a místo k odpočinku. Zaměstnanci těchto organizací AI řekli, že někteří lidé byli tak traumatizovaní, že začali propadat panice v každé situaci, kdy zahlédli osobu, která se i jen vzdáleně podobala osobě v uniformě.

Ostuda Evropy

Je velmi ostudné, že lidé, kteří ztratili své domovy, živobytí a rodinné příslušníky, nemají žádné bezpečné a legální způsoby, jak se dostat do Evropy. Úmrtí na moři jsou důsledkem toho, že těmto lidem není dána žádná jiná možnost.

Některé evropské země poskytly značné finanční částky humanitární sbírce OSN. Peníze samy o sobě ale nestačí. Jedním ze tří trvalých řešení OSN je přesídlení těch uprchlíků, kteří jsou celosvětově nejvíce zasaženi. Evropa zatím, co se tohoto týče, ostudně selhává. Evropské země zatím souhlasily s poskytnutím pomoci pouze 0,54 % syrských uprchlíků. Mnoho evropských zemí dosud neposkytlo uprchlíkům vůbec žádné místo.

 

Amnesty International je názoru, že evropský přístup k migraci a uprchlictví je špatný a nehumánní. Rovněž se jím nic nevyřeší – dochází k pouhému přesouvání lidí jako figurek na šachovnici. Evropské země by místo toho měly uprchlíky chránit ještě před tím, než se k jejich hranicím dostanou. Například tím, že se k nim budou chovat spravedlivě a s úctou. Dosáhnout by toho mohly tím, že zvýší pátrací a záchranné operace a zabrání umírání dalších osob v evropských mořích. Vlády evropských zemí by měly uprchlíkům poskytnout bezpečné a legální cesty do evropských zemí. Rovněž by neměly migrační problematiku přesouvat do zemí, ve kterých dochází k porušování lidských práv.

PETICE AMNESTY INTERNATIONAL ČR

Amnesty International ČR a Organizace pro pomoc uprchlíkům apelují na českou vládu, aby ČR poskytla útočiště alespoň pro 1 000 nejzranitelnějších syrských uprchlíků. Již tři roky trvající konflikt v Sýrii vyhnal ze svých domovů nejméně 2,5 milionů lidí – každého desátého člověka. Polovinu z nich tvoří děti. Jedná se tak o největší uprchlickou vlnu od genocidy ve Rwandě. V Evropě zatím našla ochranu jen 3 % syrských uprchlíků. Petici požadující po české vládě, aby učinila solidární gesto a přijala tisícovku utečenců, můžete podepsat zde.

 

(Text článku byl převzat a redakčně upraven z anglického originálu publikovaného v časopisu AI Wire, 03/04 2014)