Lidská práva

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ UPRCHLICKÉ VLNY V HISTORII

Vysídlení Řeků z Turecka je spojeno s koncem národnostních bojů a dosažení nezávislosti Turecka, které bylo stvrzeno Lausannskou mírovou smlouvou 24. července 1923 mezi západními mocnostmi a Tureckem. Celkově znamenala vítězství tureckého vůdce Mustafa Kamala a jeho stoupenců. Byla uznána národní nezávislost Turecka a jeho hranice odpovídaly zhruba dnešnímu vymezení. Řekové z Turecka se museli přesunout do Řecka a zároveň Turkové z Balkánu se mohli vrátit do své vlasti.

1948 - Palestinský exodus z nově vzniklého státu Izrael

Hlavní příčinou palestinského exodu bylo vyhlášení Izraelské nezávislosti v roce 1948. USA, SSSR a další země uznali Izrael jako samostatný stát. Jen několik hodin po vyhlášení izraelské nezávislosti překročily vojska Egypta, Sýrie, Zajordánska, Iráku a Libanonu hranice bývalé Palestiny. Tím začala první arabsko-izraelská válka, rovněž nazývaná tzv. Nevyhlášenou válkou. Izraeli se podařilo uhájit svou existenci a dokonce i získat část území, která měla podle OSN připadnout palestinskému státu. V roce 1949 se OSN konečně podařilo zjednat tzv. zelenou linii, což byla linie příměří mezi Izraelem a sousedními státy. Uznal ji však jen Libanon. Arabské státy i nadále odmítaly uznat židovský stát, a proto se konec válečného stavu zdál být v nedohlednu.

1968 - z ČSSR odchází mnoho obyvatel kvůli intervenci sovětských vojsk

Od roku 1968 odešlo z ČSSR ilegálně do západních zemí čtvrt milionu lidí. "Odliv" na Západ začal bezprostředně po srpnové invazi varšavského paktu a trval zhruba do začátku 70. let. Odcházely tři skupiny lidí: první skupinou byli lidé pronásledovaní nebo diskriminovaní režimem, druhou skupinu tvořily "odborné kádry" jako lékaři, politici, umělci, studenti, technici, architekti atp. Jejich hlavním důvodem byl útlak ze strany vládnoucí moci, který se často týkal i jejich dětí. Třetí skupina sestávala z aktivních reformních komunistů, především členů KSČ. Tito komunisté utekli před politickým pronásledováním, které (i když ne v takové míře jako v 50. letech) nastalo v podobě čistek na počátku normalizace.

1979 – z Afghánistánu utíkají lidé do Pákistánu v důsledku sovětské invaze

Uprchlickou vlnu zahájila invaze Sovětských vojsk na území Afghánistánu v roce 1979. Podle OSN odešlo v průběhu války přes 5 milionů Afghánců do Pákistánu a Íránu, jednalo se o 1/3 předválečné populace země. Další zhruba 2 miliony byly přesídleny v rámci země. Exodus byl tak masivní, že v 80. letech byl každý druhý uprchlík z Afghánistánu. Válka skončila neúspěchem pro SSSR, zanechala zpustošenou zemi, v které i nadále probíhala občanská válka. Tento vojenský neúspěch je někdy zmiňován jako jeden z podstatných faktorů v rozpadu sovětské moci a následného kolapsu SSSR v roce 1991. Afghánistán figuruje mezi zeměmi s nejvyššími počty uprchlíků už přes 30 let; na konci roku 2015 čítali afghánští uprchlíci 2,7 milionu.

1992 – útěky obyvatel Bosny a Hercegoviny

Rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie, který začal v červnu 1991, když Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily nezávislost, vyústil v největší evropskou uprchlickou krizi od dob druhé světové války. Nejprve byly tisíce Chorvatů vyhoštěny z oblastí spadajících pod srbskou kontrolu. Tisíce Srbů pak byly chorvatskými silami donuceny opustit své domovy. Jen v roce 1991 bylo v Chorvatsku zabito asi 20 000 osob, více než 200 000 uprchlíků opustilo zemi a asi 350 000 lidí se stalo vnitřně přesídlenými osobami. V roce 1992 se válka rozšířila do sousední Bosny a Hercegoviny s ještě ničivějšími následky. Bosna a Hercegovina byla totiž etnicky nejpromíšenější ze všech republik bývalé Jugoslávie. V počátečních stádiích války bojovali Muslimové a bosenští Chorvaté proti bosenským Srbům společně, avšak na počátku roku 1993 propukly boje i mezi bosenskými Chorvaty a Muslimy. Když válka v prosinci 1995 skončila, byla přesídlena více než polovina z 4,4 miliónu obyvatel Bosny a Hercegoviny a asi 550 000 jejích obyvatel žilo jako uprchlíci v sousedních zemích a dalších asi 700 000 osob se stalo uprchlíky v západoevropských zemích.

2003 - z provincie Dárfúr v Súdánu utíkají tisíce lidí v důsledku války

V roce 2003 vypukl konflikt mezi povstaleckými skupinami, které upozorňovaly na vládní útlak nearabského obyvatelstva a centrální vládou Súdánu. Vláda vyzbrojila a vybavila arabské milice, které měli rebelii potlačit. Válka v zemi donutila přesídlit zhruba 4,7 milionů Súdánců ze severu na jih a naopak, podle toho k jaké rase a náboženství se hlásili.

2013 – občanské války a etnické konflikty v Africe

Africké země v současné době figurují mezi zdrojovými zeměmi s nejvyššími počty uprchlíků. Od roku 2013 se s etnickým násilím a ozbrojenými konflikty potýká Jižní Súdán, odkud odešlo již přes 1 milion uprchlíků. Velkou část z nich tvoří ženy a děti včetně mnoha sirotků a také staří a nemocní, tedy mimořádně zranitelné skupiny obyvatel. Tito lidé prchají před konfliktem a kvůli nedostatku jídla a špatným životním podmínkám ve válkou zmítané zemi. Ke zmíněnému milionu uprchlíků se přidává 1,6 milionu vnitřně vysídlených osob (viz definici v příslušném hlavním článku v sekci Uprchlíci a migranti). Poslední vlna uprchlíků vyhnaná znovuvypuknutím konfliktu v červenci 2016 zamířila zejména do Ugandy, Etiopie, Keni, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. Vysoký počet uprchlíků z Jižního Súdánu se nachází také v Súdánu.

Přes 1 milion uprchlíků má na svědomí také válka v Somálsku, která vyhnala téměř 800 000 lidí do Keni a Etiopie a dalších asi 300 000 do jiných afrických a v menší míře i evropských zemí. Lidé prchají před následky občanské války mezi různými etno-náboženskými skupinami.

Uprchlická situace v Africe je komplikovaná také křižujícími se proudy migrantů, kdy některé země, z nichž utíkají lidé před konfliktem a hladomorem, samy hostí větší počet uprchlíků z jiných zemí. Jedná se například o Demokratickou republiku Kongo a Středoafrickou republiku. Z každé z nich pochází kolem půl milionu uprchlíků přesídlených do sousedních zemí, ale zároveň do nich ve velkém přicházejí lidé z Jižního Súdánu i odjinud. Jižní Súdán naopak na konci roku 2015 hostil kolem čtvrt milionu uprchlíků ze Súdánu.[1]

2011 – uprchlická krize kvůli válce v Sýrii

Válka v Sýrii, kde ozbrojené skupiny a frakce podporované různými zahraničními aktéry bojují o moc a střídavě kontrolují různé části syrského území, vyhnala z domovů již přes 11 milionů lidí. Přes 5 milionů se vydalo přes syrské hranice, zbytek tvoří vnitřně vysídlené osoby. Počet uprchlíků mimo Sýrii v průběhu roku narostl o více než milion. Nejvíce syrských uprchlíků, jeden milion, žije v Turecku.[2]

Aktualizováno 3/2/2017 Martinou Vidlákovou