Lidská práva

Libye: Děsivé podmínky tlačí další uprchlíky do Středomoří

Uprchlíci a migranti čelí v Libyi mučení, znásilněním a únosům za výkupné ze strany překupníků a pašeráků. Utíkají před vykořisťováním, náboženským pronásledováním a dalším zneužíváním armádními skupinami či kriminálními gangy. Informovala o tom zpráva Amnesty International.

 

„Strašné podmínky spojené se spirálovitým bezprávím a ozbrojenými konflikty ukazují, jak nebezpečný je dnes život v Libyi. Bez možnosti uniknout do bezpečí legální cestou jsou nuceni vkládat své životy do rukou pašeráků, kteří je bezcitně vydírají, týrají a napadají.“

(Philip Luther, ředitel Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku)

 

„Od ukončení vojenské kampaně NATO 2011 mezinárodní společenství jen nečinně přihlížela, jak Libyi rozkládá chaos. Nechávala ozbrojené a armádní skupiny vyvolávat amok. Světoví lídři mají zodpovědnost a musejí čelit následkům, které představují zvýšený počet uprchlíků a migrantů utíkajících před válkou a násilím v Libyi. Žadatelé o azyl a migranti patří mezi nejzranitelnější lidi v zemi a jejich prosby nesmí zůstat nevyslyšeny," řekl Philip Luther.

Po léta sloužila Libye jako přechodný můstek pro migranty prchající ze subsaharské Afriky a Blízkého východu. Doufali, že právě tudy se jim podaří dostat se do Evropy. Kvůli vzestupu bezpráví musejí však čelit stále větším rizikům. Evropská rada představila na mimořádném summitu v Bruselu minulý měsíc plány na zvýšení pátracích a záchranných operací ve Středomoří.

„Závazek provedený lídry Evropské unie je vítaným krokem, ve Středozemním moři se ale nadále budou topit řady lidí, dokud nedojde bez prodlení k dodání plavidel do oblastí, kde je jich nejvíce potřeba – odkud přichází nejhlasitější volání o pomoc – a zůstanou dostupné po celou dobu, co bude z Libye odplouvat tolik lidí,“ řekl Philip Luther.

Evropská rada také plánuje zintenzivnit kroky k rozpoznání, zachycení a zničení plavidel užívaných pašeráky. Pokud k těmto opatřením dojde, mohlo by to vést k uvěznění tisíců uprchlíků a migrantů ve válečných zónách.

 

„Boj s pašeráky bez poskytnutí bezpečných alternativních cest pro lidi prchající z Libye nevyřeší jejich zoufalou situaci.“

(Philip Luther)

 

Egypt a Tunisko zpřísňují hraniční kontroly kvůli obavám z vysoké vlny libyjských uprchlíků. Nedávají tak lidem, kteří o cestovní pasy přišli rukou kriminálních gangů, pašeráků nebo svých zaměstnavatelů, jinou možnost než nebezpečnou cestu přes moře do Evropy. „Svět nemůže dále přehlížet svůj závazek zajistit bezpečí každému, kdo utíká před porušováním lidských práv. Sousední země, včetně Tuniska a Egypta, musejí otevřít své hranice, aby se ujistily, že každému, kdo prchá před pronásledování a násilím z Libye, je zajištěno bezpečné útočiště,“ řekl Philip Luther.

Amnesty International také žádá blahobytné státy, aby zvýšily počty nabízených míst pro uprchlíky. Křesťanští migranti a uprchlíci jsou v Libyi ohroženi pronásledováním ze strany armádních skupin, které prosazují svoji vlastní interpretaci islámského práva.

Nigerijci, Eritrejci, Etiopané a Egypťané jsou mučeni, týráni a nezákonně zabíjeni kvůli svému vyznání. Nejméně 49 křesťanů, zejména z Egypta a Etiopie, bylo popraveno během tří masových vyvražďování, ke kterým se hlásí samozvaný Islámský stát (IS). Migranti a uprchlíci také čelí rozšířenému mučení, okrádání a fyzickému napadání zločineckými gangy a pašeráky s lidmi, často na libyjských jižních hranicích a na pašeráckých cestách k libyjskému pobřeží. Charles, třicetiletý muž z Nigérie, řekl Amnesty International, že se rozhodl utéct do Evropy lodí minulý měsíc poté, co byl mnohokrát napaden a týrán členy kriminálního gangu v pobřežním městě Zuwara. Tam předtím utekl před boji a násilím v Tripolisu.

 

„Přišli, ukradli nám peníze a útočili na nás. Policii si na násilí proti křesťanům nemůžu stěžovat, protože nás nemají rádi… V říjnu 2014 mě unesli čtyři muži… protože mě viděli nosit Bibli.“

(Charles, 30, Nigérie)

 

Vzali mu peníze a telefon. Drželi ho dva dny – mučili ho a bili –, dokud se mu jednou v noci konečně nepodařilo utéct oknem.

„Takové hrůzné příběhy o nebezpečí provázející migranty a uprchlíky poukazují na zoufalou potřebu zachraňovat životy ve Středomoří. Evropští lídři se musejí ujistit, že uprchlíci a migranti utíkající před konflikty a porušováním lidských práv nejsou tlačeni zpět do Libye,“ řekl Philip Luther.

Migranti a uprchlíci čelí násilí ve všech částech pašerácké stezky ze západní a východní Afriky k libyjským břehům. Ti ze subsaharské Afriky, včetně dětí bez doprovodu, bývají uneseni kvůli výkupnému. Během zajetí snášejí mučení a špatné zacházení, které má přinutit je a jejich rodiny za ně zaplatit. Když peníze nemají, jsou často zneužíváni jako otroci – nuceni pracovat bez mzdy, fyzicky týráni a okrádáni. Pašeráci také občas předají migranty a uprchlíky kriminálním skupinám, jakmile překročí hranici pouštní oblasti nebo ve velkých přepravních městech podél migrační stezky, jako je Sabha na jihozápadě nebo pobřežní město Ajdabya ve východní Libyi.

 

Podle migrantů a uprchlíků, kteří hovořili s Amnesty International, je pašeráci vnímali „jako otroky“ a jednali s nimi „jako se zvířaty“.

 

Jeden vypověděl, že ho pašeráci drželi ve špinavém přeplněném pokoji bez toalety, přikrývek či matrací a krmili ho suchým chlebem. „Řídí výnosný business. Zadržují vás, takže musíte zaplatit… Když neodpovíte na jejich otázky, bijí vás… tyčemi,“ řekl jeden z nich.

Ženy, především ty cestující samy nebo bez mužů, se vystavují vysokému riziku znásilnění a sexuálního zneužívání ze strany pašeráků a kriminálních gangů. Ženy zadržené na pašerácké stezce, které nemohou zaplatit výkupné, jsou často donuceny k sexu výměnou za propuštění nebo za možnost dokončení cesty. „Vím, že (pašerák) zneužil tři eritrejské ženy. Znásilnil je a plakaly. Stalo se to nejméně dvakrát,“ řekl Amnesty International svědek. Jiná žena z Nigérie popsala, jak byla znásilněna jedenácti muži z ozbrojeného gangu hned po příjezdu do Sabhy.

 

„Vzali nás na místo mimo město v poušti, mému manželovi přivázali ruce a nohy k tyči a znásilnili mě před ním. Celkem jich bylo jedenáct.“

(uprchlice z Nigérie)

 

Někteří migranti a uprchlíci vyprávěli, že s nimi pašeráci špatně zacházeli, když je drželi v napůl dostavěných domech v Libyi, kde čekali na shromáždění dostatečného množství pasažérů až tři měsíce. Pašeráci jim prý nedávali jídlo a vodu a bili je tyčemi nebo je okrádali. Další syrští uprchlíci řekli, že byli převáženi v nevětraných náklaďácích. „Dvě děti se začaly dusit a přestaly dýchat. Jejich rodiče je fackovali, aby je probrali. Tloukli jsme na stěny, ale řidič nezastavil,“ vypověděli. Děti se později podařilo oživit.

Migranti a uprchlíci čelí také v Libyi neomezenému věznění v zadržovacích střediscích v bídných podmínkách, kde snášejí mučení a špatné zacházení. Většina z nich je zatčena za nezákonný vstup a podobné přestupky. Do vazby se dostávají i ti, kteří jsou chyceni libyjskou pobřežní stráží na lodích během cesty do Evropy. I z těchto míst popisují ženy sexuální napadání a násilí. Jedna z nich vypověděla Amnesty International, že úředníci v imigračním středisku ubili těhotnou ženu.

 

„Mlátili nás trubkami do stehen; tloukli dokonce těhotnou ženu. V noci přicházeli do našich pokojů a zkoušeli s námi spát. Některé ženy znásilnili. Jedna otěhotněla… Proto jsem se rozhodla jet do Evropy. Tolik jsem ve vězení trpěla.“

 

„Libye musí neprodleně ukončit politiku systematického zadržování uprchlíků a migrantů založenou pouze na jejich imigračním statusu a ujistit se, že jsou osoby zadržovány, jen když je to skutečně třeba a na co nejkratší možnou dobu,“ řekl Philip Luther.

 

Zdroj: www.amnesty.org