Dohled nad spravedlností ve světě

Časopis WIRE se společně se Stephanie Barbour, šéfkou Centra pro mezinárodní spravedlnost Amnesty International v Haagu, vydal do zákulisí Mezinárodního trestního soudu.

 

Co je Centrum pro mezinárodní spravedlnost a proč je důležité?

Centrum pro mezinárodní spravedlnost bylo založeno holandskou pobočkou Amnesty International a Mezinárodním sekretariátem Amnesty v Haagu v září 2012. Haag je známý jako „město míru a spravedlnosti“, je sídlem Mezinárodního trestního soudu (International Criminal Court, ICC) a stal se také synonymem pro soudy s válečnými zločinci. Centrum hraje důležitou roli v dosahování mezinárodní trestní spravedlnosti. Monitoruje práci Mezinárodního trestního soudu a prosazuje spravedlivý, efektivní a odolný systém mezinárodní spravedlnosti.

Mezinárodní trestní soud (anglicky International Criminal Court, ICC) vznikl 1. července 2002. Cílem tohoto stálého soudu má být vyšetřování a stíhání osob zodpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v případě, že národní soudy nejsou tyto zločiny schopny nebo ochotny stíhat. V současnosti je oficiálně vyšetřováno osm případů v Africe: zločiny ve Středoafrické republice, v Pobřeží slonoviny, Súdánu, Demokratické republice Kongo, Keni, Ugandě, Mali a Libyi. Vedle toho probíhá předběžné vyšetřování v případě zločinů v Afghánistánu, Kolumbii, Iráku nebo Nigérii. V současnosti má Římský statut Mezinárodního trestního soudu 122 smluvních stran – téměř dvě třetiny členů OSN. Jeho ratifikaci odmítla Čína, Rusko, Izrael nebo USA. Jurisdikce soudu se vztahuje pouze na vyjmenované zločiny spáchané po 1. červenci 2002 nebo po datu ratifikace daným státem a na zločiny spáchané na území smluvních států či občany smluvních států.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Mým úkolem je reprezentovat pohled Amnesty International na Mezinárodní trestní soud, na velkou diplomatickou a právní komunitu a média, která zde působí. V současnosti jsem jediným zaměstnancem Centra pro mezinárodní spravedlnost, ale právní poradci a tým stážistů a dobrovolníků Amnesty International mi poskytuje veškerou podporu. Každý den v Centru je jiný. Například v září loňského roku jsem v jeden den sledovala a podávala zprávy o zahájení soudního procesu s keňským viceprezidentem, účastnila se tiskové konference neziskových organizací s keňskými médii s cílem upozornit na nárok obětí na spravedlnost a poté jsem lobbovala u finančního výboru Mezinárodního trestního soudu, abych se ujistila, že budoucí vyšetřování jsou řádně finančně zabezpečena.

 

Jakou nejdramatičtější situaci jsi zažila od začátku svého působení v Centru?

Od července 2013 (kdy jsem sem přijela) vyvíjí Africká unie silný politický tlak vůči ICC, s cílem zastavit soudní procesy s vedoucími představiteli Keni. Lobbovala u Rady bezpečnosti OSN s cílem odložit tyto procesy. A zároveň podporuje keňské návrhy na změnu statutu ICC s cílem vyloučit z trestního stíhání před mezinárodními soudy úřadující hlavy států – což je v současnosti zakázáno.

 

Jaký vliv měl tlak Africké unie na ICC a jak na něj reagovalo Centrum pro mezinárodní spravedlnost?

Tyto politické útoky ohrožují legitimitu ICC a hrozí, že ozývající se hlasy obětí, které na něj spoléhají, budou přehlušeny. Amnesty International a další organizace jsou hrází proti těmto snahám – odmítáme mlčet o potřebě ICC dělat svou práci. Obhajujeme práva obětí a bráníme principy spravedlnosti. Současně požadujeme, aby ICC dodržovalo své vlastní standardy a využívalo svůj mandát efektivně proti beztrestnosti závažných zločinů.

Společně s dalšími nevládními organizacemi jsme usilovali o zamezení politických tlaků v kauzách, které vyšetřuje ICC. V listopadu loňského roku Rada bezpečnosti OSN zamítla návrh Africké unie na odložení procesu s keňskými politickými špičkami, když byl protlačen k hlasování. Některé škodlivé návrhy na změnu ICC jsou však stále na stole. Jsem ale přesvědčena, že se silnou obhajobou Amnesty International a našich partnerů, řeknou státy „dost” a tvrdě se postaví dalším pokusům o narušení integrity Římského statutu ICC nebo schopnosti ICC efektivně pracovat.

 

Co považuješ za svůj zatím největší úspěch?

Během prací na Římském statutu v roce 1998 (zákon, kterým byl založen ICC) usilovala Amnesty International o to, aby se oběti spolu se svými právními zástupci staly jednou ze stran soudního jednání. To byl ohromný úspěch. Avšak v prvním roce fungování Centra pro mezinárodní spravedlnost jsme zaznamenali nedostatky v zapojování obětí do jednání během prvních procesů ICC. Spolu s neziskovou organizací REDRESS jsme navrhli ICC svolání nezávislého panelu expertů na zapojení obětí do soudního jednání. Náš návrh byl přijat a v červnu 2013 panel stanovil sedm klíčových principů, které by měl ICC přijmout, aby učinil účast obětí v procesech významnější. Pro nás to představuje první krok k zaručení toho, že ICC naplní ustanovení o právech obětí zakotvených v Římském statutu a odsouvá pryč debatu o otázce, jak zajistit, aby účast obětí v soudních procesech byla finančně efektivnější pro státy, které ji platí.

 

Existují oblasti, ve kterých by měl Mezinárodní trestní soud dělat více?

Mezinárodní trestní soud by měl někoho odsoudit ve svých prvních případech zločinů sexuálního násilí. V únoru 2014 jsme byli přizváni k navržení doporučení pro novou politiku ICC v oblasti sexuálních a genderových zločinů. Jedná se o úzkou spolupráci, prostřednictvím které může Amnesty při respektování důvěryhodnosti vyšetřování a nezávislosti soudu přispět k tomu, že ICC dostojí svým cílům v boji proti beztrestnosti.

Zločiny proti lidskosti – vražda, znásilnění a další činy, které jsou součástí rozsáhlého nebo systematického útoku na civilisty. Jejich cílem je naplnění politiky státu nebo jiné skupiny.

Genocida – činy spáchané s úmyslem zničit (celou, nebo část) národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.

Válečné zločiny – závažná porušení válečného práva (jako jsou přímé útoky na civilisty, školy nebo nemocnice, mučení zajatců).


 

Komentáře:

Přidat komentář