Lidská práva

Polské soudnictví: demokracie v ohrožení?

V posledních pěti letech dochází k obavám mezi právními experty a soudci ze Soudního dvora Evropské unie kvůli nezávislosti polských soudců (Janyška; 2020). V zemi je dlouhodobým problémem reforma justice, přesto se ale nedaří zavést efektivní úpravy, které by byly v souladu s právem Evropské unie. V tuto chvíli nejdiskutovanějším problémem je reforma z roku 2018. Polský parlament (dělí se na Sejm – dolní komoru parlamentu a Senát) v tomto roce odhlasoval nová pravidla pro jmenování soudců Nejvyššího soudu a hrozí, že noví nejvyšší justiční představitelé nebudou nezávislí a nestranní, ale budou ve své praxi zvýhodňovat záměry členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). To by v důsledku vedlo k dalšímu zesílení politického vlivu na justici, porušení demokratických principů a mohlo by to snížit důvěru obyvatel ve státní instituce (EurActiv; 2021).

Jak vypadá polské soudnictví

Členění polského soudnictví přehledně ilustruje následující schéma:

V Polsku existují čtyři druhy soudů, a to obecné soudy (které se dále dělí na tři stupně, jinak řečeno instance), správní soudy (kam spadají soudy krajské a Nejvyšší správní soud), Nejvyšší soud, Ústavní soud a Státní tribunál. Mezi obecné soudy se řadí tři typy soudů, a to dva dle územní působnosti a jeden odvolací. Tyto soudy se zaobírají spory z odvětví obchodního, rodinného, občanského či trestního práva. Soudy správní mají na starosti záležitosti týkající se činnosti státní správy a samosprávy. Ty se dělí na krajské a Nejvyšší správní soud. Samostatný Nejvyšší soud vykonává dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a mají odpovědnost za jednotnou interpretaci práva v zemi. Stejně samostatný je i Ústavní soud, který se zabývá intepretací ústavy, vnitrostátními právními předpisy, mezinárodními smlouvami a jejich vzájemným souladem, dohledem nad dodržováním ústavy ze strany politických stran a řešením stížností ústavního charakteru. Nelze opomenout i Státní tribunál, který má na starosti rozhodování v případech obvinění bývalých i současných nejvyšších státních činitelů z protiprávních nebo protiústavních činností (e-justice).

Hierarchie polských soudů

Toto schéma vysvětluje instanční systém v rámci Obecných soudů. Jestliže je jeden či oba účastníci soudního řízení nespokojen s rozhodnutím soudu, může se se odvolat k soudu s vyšší působností a požádat o přezkum.

Jmenování soudců

Orgánem, který rozhoduje o jmenování nejvyšších soudců, je soudcovská rada. Podle polské legislativy má největší vliv na jejich určení parlament, což se samo o sobě stalo předmětem spekulací o nezaujatosti soudní moci (iRozhlas, 2019).

Krom toho, začátkem roku 2020 dolní komora parlamentu uzákonila možnost sankciovat (trestat) soudce, pokud naznají, že zbytečně lpí na ústavnosti nebo podrývají kompetenci nebo oprávněnost jiného soudce. Formou sankce může být například zbavení funkce, peněžité tresty nebo propuštění (ČTK, Aktuálně; 2021). Snahy vládní strany Právo a Spravedlnost neusilují jen o ovlivňování nejvyšších soudních představitelů, ale i běžných soudců na komunální, regionální, úrovni. To znamená, že by soudy nebyly nestranné a nezaujaté ani při sporech, kterých se účastní běžní občané. Strana Jaroslawa Kaczynského své kroky obhajuje jako snahu „dekomunizovat“ justiční systém a rozpohybovat rozhodovací proces, který je dle jejich vyjádření pomalý. Krom toho, polští soudci mají pěvně stanovený věk pro odchod do důchodu, a tak je dnešní průměrný věk soudce 45 let (Janyška; 2020).

Reakce EU?

Evropská Komise a polská opozice dlouhodobě kritizují vládu z pokusů o reformu polského soudnictví, které narušuje jeho nezávislost. Případ jmenování soudců je již několikátým sporem, který byl řešen Evropským soudním dvorem. Potom, co Evropský soudní dvůr zkoumal, zda nová polská pravidla neporušují právo Evropské unie, a ve svém rozhodnutí zpochybnil nezávislost nového systému obsazování soudců Nejvyššího soudu, požádal polský Nejvyšší správní soud, aby v případě rozhodl (EurActiv, 2021).

Koncem března 2021 Evropská komise podala k Evropskému soudu další podnět k novému přezkumu polských reforem justice. Jelikož jde o velmi rozsáhlý a vleklý proces, požádala Komise Soud o vyhlášení předběžných opatření ještě před konečným verdiktem (ČTK a Aktuálně; 2021).

Výhled do budoucna, možné řešení

V tuto chvíli je třeba čekat na rozhodnutí Evropského soudního dvora. Je velmi důležité sledovat vývoj justice v Polsku, neboť pokud by nová opatření prošla, schválilo by se pokřivování demokracie v přímém přenosu a v ostatních státech Evropské Unie by mohly některé strany usilovat o podobný postup, což je velmi nebezpečné, neboť by to vracelo společnost do dob před rokem 1989. V tuto chvíli bývá k Polsku a jeho krůčkům k autoritářství přirovnáváno Maďarsko. O tom ale příště.