Měli nás v plánu zabít

Právník Joseph Dunia Ruzenzi je jedním ze stovek obránců lidských práv v Demokratické republice Kongo (DRC), kterému díky jeho práci hrozí zatčení, obtěžování, výhružky a dokonce i smrt. S časopisem WIRE hovoří o boji za svobodu a spravedlnost ve své zemi.

Co vyvolalo Váš zájem o lidská práva?

V roce 1995 během režimu prezidenta Mobutu, jsem pocítil potřebu se přidat k přátelům při zakládání organizace, kterou jsme nazvali Podpora demokracie a ochrana lidských práv (PDH). Doufali jsme, že tím pomůžeme zmírnit porušování lidských práv, která dosáhla své nejkrajnější úrovně. Jednali jsme v reakci na veškerá svévolná zatýkání a způsob jakým byli lidé odváženi na tajná místa a mučeni. Slíbili jsme, že veřejně tyto věci odsoudíme, doufajíce, že by to snížilo porušování lidských práv které se kolem nás odehrává.

Co si myslíte, že je hlavní výzvou v boji proti porušování lidských práv v DRC?

Nedostatek bezpečnosti pro obránce lidských práv z důvodu přítomnosti rwandských (FDLR), ugandských (LRA a ADF-Nalu) a konžských (Mai-Mai a CNDP) ozbrojených skupin a konžské armády a protože členům bezpečnostních sil není vyplácena slušná mzda.

Nedostatek bezpečnosti je skutečným problémem a zásadní překážkou.

Kdybyste mohl změnit jednu věc ohledně situace v DRC, co by to bylo?

Probudit vědomí Konžanů o potřebě sdílet a přijmout odpovědnost za zajištění bezpečnosti a svobody v DRC.

Jaký dopad má Vaše práce na Váš život?

Z té kladné stránky, přináší radost hájit lidská práva jménem těch, kteří o sobě nemohou dát slyšet, ti utlačovaní a oběti svévole, a podílet se na vytváření právních norem. Toto jsou pozitivní aspekty. Co se týče záporné stránky, bojím se o svůj život. Má rodina má také obavy, protože můj závazek k obraně lidských práv znamená, že tím riskuji mučení a to, že mne zmrzačí.

Má rodina se bojí, že když se ozývám a odsuzuji porušování lidských práv a násilí ve své zemi tak zapojením v těchto aktivitách uvádím svůj život v nebezpečí.

Co Vás stále motivuje i v obzvláště těžkých časech?

Svoboda moci říct, co si myslím a být aktivní bez toho, abych byl „majetkem“ strany; demokratizace naší společnosti vzhledem k tomu, že demokracie je klíčem k zajištění dodržování lidských práv. Práce pro mír, demokracii a spravedlnost je součástí mé povahy a je to to, co mne udržuje v chodu.

V roce 2008 během návštěvy hlavní věznice Munzenze v Gomě mne vězni zadržovali jako rukojmí, protože si mysleli, že má přítomnost upozorní orgány a neziskové organizace na nedostatek jídla a vody ve věznici a podnítí přijmutí opatření v jejich prospěch. Po druhé jsem tak viděl, že představuji naději, že jsem byl spasitel všech těchto věznění lidí.

Co pro Vás Amnesty International znamená?

Stejně jako v nás oběti porušování lidských práv vidí spasitele nebo osvoboditele, tak já když vidím všechny akce, které probíhají po celém světě, smýšlím o Amnesty International jako o spasiteli, osvoboditeli.

Ve třech případech, když jsem byl zatčen, tak to bylo vždy díky Amnesty, že jsem byl propuštěn. V roce 2006 jsem byl v Gomě unesen a odvezli mě do T2 (vojenská zpravodajská služba). Amnesty International apelovala na konžskou vládu a požadovala naše okamžité propuštění. V souvislosti s válkami ve východním Kongu si všichni mysleli, že budeme zabiti, ale díky urgentní akci Amnesty International jsme byli tentýž den propuštěni i přes to, že nás - jak jsme den před tím zjistili - měli v plánu zabít.

Máte pro naše čtenáře nějaký vzkaz?

Žádám je, aby i nadále hájili lidská práva poukazováním na situaci obětí zneužívání a násilí v místech jako je Somálsko, DRC, Dárfúr a obětí diktátorských režimů, které odpírají základní práva, která dal Bůh všem lidským bytostem na zemi.

Zároveň  vyzívám obránce lidských práv, kteří si přečtou tento článek, aby podnikli akce za situaci lidských práv v DRC, protože tato situace je vážná a měla by být sjednána spravedlnost, například pokud jde o zabití Floriberta Chebeyi, Pascala Kabungulu a dalších obránců svobody, kteří zaplatili svými životy.

Co je tou nejdůležitější lekcí, kterou Vám aktivismus dal?

Univerzalitu lidských práv. Lidská práva by měla být státy a jejich orgány respektována.

Někteří vůdci vidí dodržování lidských práv jako výsadu v západních zemích, ale to se mýlí. Porušování lidských práv se odehrává v mnoha zemích a každý by měl lidská práva respektovat, ať jsou na Západě, v Africe nebo v Asii. Každá lidská bytost má právo očekávat respektování práv, která jí byla Bohem udělena.

 

(článek převzat a přeložen z časopisu AI WIRE, Vol. 40, Issue 005)

 

Kam dál: