Lidská práva

Evropská unie a lidská práva

Od roku 2004 je Česká republika jedním ze členů mezinárodní spolupráce 27 evropských států usilujících o bližší ekonomickou, politickou a společenskou spolupráci. Především hospodářské výhody jsou patrné hned na první pohled a bývají nevíce diskutované jako základní pilíř, na kterém stojí veškerá mezistátní spolupráce. Krom již zmíněných dimenzí spolupráce, Evropská unie zaručuje všem občanům členských států jistotu, že jejich práva a svobody budou dodržovány. Na to, která to jsou, jak bývají zaručovány a na to, co se stane v případě jejich porušení, se podíváme v tomto článku.

Polské soudnictví: demokracie v ohrožení?

V posledních pěti letech dochází k obavám mezi právními experty a soudci ze Soudního dvora Evropské unie kvůli nezávislosti polských soudců (Janyška; 2020). V zemi je dlouhodobým problémem reforma justice, přesto se ale nedaří zavést efektivní úpravy, které by byly v souladu s právem Evropské unie. V tuto chvíli nejdiskutovanějším problémem je reforma z roku 2018. Polský parlament (dělí se na Sejm – dolní komoru parlamentu a Senát) v tomto roce odhlasoval nová pravidla pro jmenování soudců Nejvyššího soudu a hrozí, že noví nejvyšší justiční představitelé nebudou nezávislí a nestranní, ale budou ve své praxi zvýhodňovat záměry členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). To by v důsledku vedlo k dalšímu zesílení politického vlivu na justici, porušení demokratických principů a mohlo by to snížit důvěru obyvatel ve státní instituce (EurActiv; 2021).

Způsoby výkonu trestu smrti

Trest smrti (anglicky death penalty) patří mezi tzv. absolutní tresty. Nelze jej vzít zpět, přesto se však v historii lidstva užíval od nepaměti. Podívejme se společně všemožné způsoby jeho výkonu.

Od rozsudku smrti ke svobodě: příběh naděje a odhodlanosti

Ghaňan Cephas Komla Dzah byl v roce 1995 obviněn za vraždu Nigerijce v Accře, hlavním městě Ghany, a v roce 2000 byl odsouzen k trestu smrti pověšením. V roce 2015 byl 77letý Dzah prezidentem omilostněn. Stál si za svou nevinou ode dne, kdy byl zatčen. Sabrina Tucci z týmu Amnesty International bojujícího proti trestu smrti mluvila v Accře s Cephasem Komlaem Dzahem o tom, jaké to je čekat na smrt.

Stav v uprchlických táborech v Bělorusku

Na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou vznikla před několika měsíci řada uprchlických táborů s tisícovkami lidí původem ze zemí Blízkého východu a Asie, kteří se snaží dostat do prostoru Evropské unie. Tyto hranice tvořené různými ploty a překážkami jsou z obou stran ozbrojenými silami v řádech tisíců až deseti tisíců. Na jedné straně jsou běloruští vojáci, kteří se snaží uprchlíkům pomoci dostat se na do Evropy, a na druhé obranné jednotky opakovaně odvracejí jejich příchod, přicházející jednotlivce zadržují a posílají zpět a opravují poničené ploty. S přicházející zimou jsou uprchlíci nuceni žít v nuzných a mrazivých podmínkách, které mohou přimět větší počty lidí k častějším a rozsáhlejším pokusům o překování vnějších evropských hranic.

Lidé bez státního občanství

O tom jak se žije tzv. mezinárodním bezdomovcům a zda lze tento problém vyřešit si přečtete více v článku.

Trest smrti ukamenováním a kriminalizace homosexuality: to je současná Brunej

Sultán Hassanal Bolkiah, stojící v čele Brunejské absolutistické monarchie, představil v roce 2013 nový kontroverzní islámský trestní zákoník. V plném znění vstoupil v platnost v dubnu 2019 a vzbudil kritiku po celém světě. Zákoník obsahuje tresty jako smrt ukamenováním za cizoložství, pohlavní styk homosexuálů nebo amputaci končetin za krádež. Zavedení zákoníku znamená zlom v právním systému, protože některé zákony nově platí i pro ne-muslimy. Tyto tvrdé tresty jsou ovšem v rozporu se základními lidskými právy a se závazkem Bruneje dodržovat Všeobecnou deklaraci lidských práv na základě vstupu do OSN. Sultán tím utvrdil své konzervativní postavení k Islámu, svobodě náboženství a rovnoprávnosti homosexuálů.

Diskriminace Romů v českém vzdělávání

Tuzemským úřadům se stále nedaří dostatečně začleňovat romské děti do běžných základních škol. Na problém upozornil i bývalý ombudsman Pavel Varvařovský, podle kterého romské děti tvoří 32 % žáků základních praktických škol v Česku. Dle jeho názoru to ukazuje na přetrvávající systémový problém.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 vydal rozhodnutí upozorňující na diskriminaci romských dětí v českých školách. Vycházel přitom z údajů, že více než 50 % všech žáků speciálních škol tvoří Romové.

Rumunští sirotci

Mezi šedesátými a osmdesátými lety minulého století vládl komunistickému Rumunsku prezident Nicolae Ceausescu. Nechvalně se proslavil výstavbou svého rozmarně honosného paláce, zatímco země trpěla hladem, přestěhováváním venkovského obyvatelstva do měst a značným přebudováváním sakrálních (náboženských) a historických budov. Díky tomu se Rumunsko zadlužilo u svých partnerů ze Západního bloku a vznikl mu jeden z nejvyšších dluhů ze zemí tehdejšího Sovětského svazu. Avšak jedno jeho opatření sahá až do současnosti. Krátce po jeho uvedení do funkce vešel v platnost kompletní zákaz interrupcí, což mělo za důsledek, že přicházely na svět vysoké počty dětí, o které se, v zemi sužované chudobou, neměl kdo postarat (Wegs, s. 201–219, 2002).

Sir Nicholas Winton a židovské děti

Když se před Druhou světovou válkou začala zavádět první protižidovská opatření, vzbudilo to rozruch a strach v životech milionů židovských obyvatel Německa. Mnoha židů se snažilo ze země uprchnout do různých zemí – do Velké Británie, do Spojených států, nebo i ke svému bližšímu sousedu, Československa. V té době nikdo netušil, že události naberou rychlý spád a v kontinentální Evropě nebudou lidé židovského vyznání nebo židovských předků nikde v bezpečí. Perzekuce neboli pronásledování, se nevyhýbalo ani dětem. A britský bankéř s německo-židovskými kořeny si uvědomil, že je potřeba jim pomoci.

Istanbulská úmluva

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, jinak známá jako Istanbulská úmluva, je dokument mezinárodního práva z roku 2011. Jedná se o nástroj, který má sloužit jako prevence před domácím a sexuálně motivovaným násilím. Dokument, který na první pohled vypadá jako smlouva, jejíž dodržování by mělo být samozřejmostí, čeří v některých Evropských zemích společenskou debatu a rozděluje politickou a odbornou veřejnost, včetně České republiky.

Nezákonně sterilizované ženy v České republice

Od poloviny šedesátých let do pádu komunistického režimu v Československu byl uzákoněn nástroj, který měl zamezit nežádoucímu zvyšování romské populace. Stovky žen byly pod nátlakem donuceny vyslovit souhlas se sterilizací, ačkoliv častokrát neměly tušení, co slovo sterilizace znamená. Po téměř dvaceti letech zástupci poškozených žen vybojovali peněžní náhrady ve výši 300 000 korun pro každou z obětí.

Maďarsko: svoboda projevu a neziskový sektor v kostce

Vláda Viktora Orbána (za Fidesz) dlouhodobě omezuje svobodu projevu a tisku. Situace se postupně zhoršuje, v tuto chvíli zhruba 80 % všech médií spadá pod vliv vlády a mají za úkol prosazovat její kroky. Mezi nejaktuálnější omezení patří zákaz osvěty o sexuálních menšinách. Ruku v ruce se svobodou projevu jde i tvrdé odsuzování a omezování neziskových (nevládních) organizací, které se snaží upozorňovat na nedostatky v dodržování demokratických principů a lidských práv.

Výzva mocenským strukturám: Ženy jako obhájkyně lidských práv

Lidé, kteří bojují za principy svobody, spravedlnosti a rovnosti, se často pohybují v prostředí, jež je démonizuje a omezuje jejich činnost. Řada obhájců lidských práv je terčem stigmatizace, vyhrožování, fyzických útoků, kriminalizace a někdy je dokonce zabita jen kvůli odvaze postavit se proti těm, kdo jsou u moci. Představte si, o kolik těžší by byl váš život jako obhájci lidských práv, pokud byste nebyli pronásledováni jen kvůli tomu, co děláte, ale taky proto, kdo jste: vítejte do života obhájců ženských lidských práv.