Lidská práva

Kdo je obhájce lidských práv žen?

Obhájci lidských práv žen jsou ženy ve vší jejich rozmanitosti, které pracují na jakýchkoli lidskoprávních tématech, a obhájci všech genderů zabývající se tématy spojenými s genderem a sexualitou. Může jít o ženu z řad původních obyvatel, která bojuje za práva své komunity a proti násilí na základě genderu, ženu vystupující proti mučení, aktivistu za práva transsexuálů, spolek za práva pracovnic v sexuálních službách, nebo muže bojujícího za sexuální a reprodukční práva. Obhájci lidských práv žen se ve své práci často pouštějí do neprobádaných oblastí tím, že zpochybňují mocenské struktury a společenské normy. To, co mají tito obhájci společné, jsou další specifické překážky, s nimiž se potýkají kvůli tomu, že jsou ženy, osoby s identitou LGBTI, nebo osoby, které se ztotožňují s jejich bojem. Obhájci lidských práv žen potřebují zvláštní uznání své práce, bezpečný prostor pro svou činnost a specifickou ochranu, která bude reagovat na jejich potřeby.

ISABEL ZULETA, KOLUMBIE

Narodila se 12. dubna 1982 v Ituangu v oblasti Antioquia. Isabel a její rodina byla nuceně vysídlena milicemi, když jí bylo 14 let. Vystudovala sociologii a ve svém výzkumu se zabývala otázkou, proč byly tisíce lidí vysídleny nebo zmizely a byly zabity v kaňonu řeky Cauca v oblasti Antioquia, kde se stavěla největší přehrada s vodní elektrárnou v Kolumbii - Hidroituango. Kvůli svému aktivismu Isabel čelila pokusům o vraždu a také sledování, zásahům do své komunikace, výhrůžkám smrtí a kriminalizaci. Je členkou Movimiento Rios Vivos (Hnutí Živých řek), hnutí působícího v oblasti životního prostředí, které brání oblasti a komunity zasažené výstavbou přehrad a těžebními projekty; Isabel vystupuje jako mluvčí proti přehradě Hidroituango.

ALESSANDRA RAMOS MAKKEDA, BRAZÍLIE

Alessandra se narodila v roce 1982 ve městě Brasilia a žije v Riu de Janeiru. Je transsexuální ženou a LGBTI aktivistkou a pracuje jako překladatelka a tlumočnice z několika jazyků včetně znakové řeči. Alessandra je členkou Transrevolução, skupiny působící v Riu proti diskriminaci a podporující diskuse o tématech leseb, gayů a transsexuálů. Pravidelně publikuje svůj blog na blogueirasnegras.com. V roce 2015 pomohla zorganizovat první Národní fórum transsexuálů tmavé pleti v Porto Alegre. Alessandra byla jedním z národních spolukoordinátorů Národního fóra afro-brazilských transsexuálních osob.

MARYAM AKBARI MONFARED, ÍRÁN

Narodila se 14. prosince 1975 v Íránu. Tři její bratři a sestra byli popraveni v 80. letech. Maryam byla zatčena v roce 2009, pět měsíců o ní nikdo nic nevěděl a nyní si odpykává 15-letý trest za „nepřátelství vůči bohu“. Má tři dcery a ta nejmladší byla pouhé batole, když Maryam poslali do vězení. Je vězněm svědomí a její odsouzení se zakládalo pouze na svévolném proniknutí do jejího soukromí, rodiny a korespondence. Ačkoli je ve vězení, Maryam vede kampaň a veřejně se projevuje publikováním otevřených dopisů o podmínkách v ženské věznici. Během svého uvěznění podala oficiální stížnost, v níž požadovala pravdu a spravedlnost pro své sourozence a několik tisíc politických vězňů, kteří se stali obětí poprav bez soudu v roce 1988. V důsledku toho čelila výhrůžkám prodloužení trestu a byla jí odepřena lékařská péče.

ELENA GOROLOVÁ, ČESKÁ REPUBLIKA

Elena, narozená 2. ledna 1969, pracuje v Ostravě jako sociální pracovnice a je romského původu. Když jí bylo 21 let, podstoupila nucenou sterilizaci v nemocnici po porodu druhého syna. Elena doufala, že bude mít další dítě a se sterilizací nedala svůj informovaný souhlas. Vede kampaň proti nucené sterilizaci a diskriminaci romských žen v České republice. Volá po odškodnění za nucenou sterilizaci a zvyšování povědomí o tomto problému.

“Chtěla jsem být normální ženou a mít normální rodinu, ale po nucené sterilizaci se cítím neúplná. Jedna věc, kteru jsme dokázali, je změna přístupu nemocnic – dosáhli jsme toho tím, že jsme se zviditelnili, dostali jsme se do médií v regonu a mluvili jsme o tom.”

SHAHNAZ ISLAMOVA, KYRGYZSTÁN

Narodila se 30. srpna 1974 v Biškeku. S aktivismem v oblasti preventivních programů proti HIV/AIDS začala krátce po roce 2000. Stojí v čele neziskové organizace Tais Plus – organizace založené v 90. letech k prevenci rozšiřování HIV/ AIDS, boji proti genderovému násilí a za práva sexuálních pracovnic. Obhajuje práva skupin postižených HIV/AIDS a prosazuje, aby programy v oblasti HIV/AIDS byly založené na lidskoprávním a vědecky podloženém přístupu. Je spoluautorkou několika průvodců dobrou praxí v implementaci HIV/AIDS programů určeným vládě, neziskovým organizacím v Kyrgyzstánu a jinde ve Střední Asii. Jako bojovnice za práva žen se také podílela na tvobě alternativních zpráv pro Komisi OSN pro odstranění diskriminace žen o protínajících se formách diskriminace žen, policejním násilí a svévolném zadržování.

GRACE KABERA, DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA KONGO

Grace se narodila jako třetí z pěti sourozenců 23. října 1993 v Beni. Vystudovala psychologii a už od 16 let se angažovala v sociálních otázkách. Nyní žije v Gomě. Od roku 2015 je členkou Lutte pour le Changement (LUCHA), hnutí mladých lidí, kteří požadují demokratickou vládu a respekt k lidským právům.

RADHYA AL-MUTAWAKEL, JEMEN

Narodila se 12. dubna 1967. Radhya promovala z mediální komunikace a má také diplomy z genderových studií a politické vědy z Univerzity v Sana’a. Je předsedkyní a spoluzakladatelkou nezávislé Organizace Mwatana za lidská práva v Jemenu. Radhya se zabývá dokumentováním porušování lidských práv včetně svévolného zadržování, zmizení lidí, leteckých i pozemních útoků předcházejících a doprovázejících současný konflikt v Jemenu. Také vystupuje za uplatnění nezávislého mezinárodního postupu pro vyšetřování zločinů všech stran zapojených do konfliktu. Na zasedání Bezpečnostní rady OSN informovala její členy o konfliktu v Jemenu.

SANGHAPALI ARUNA, INDIE

Narodila se 19. října 1979 ve Vishakapatnamu v Andhra Pradesh. Pochází z komunity Dalitů (známých také jako nedotknutelní) a v současné době působí jako doktorandka na univerzitě Jawaharlal Nehru (JNU) v Novém Dillí. Je jedním ze zakládajících členů Studentské asociace Birsa Ambedkar Phule (BAPSA) na JNU, což je studentská organizace šířící povědomí o problémech studentů z kulturních a náboženských menšin a marginalizovaných skupin. Sanghapali je aktivistkou na sociálních médiích a stala se průkopnicí kampaní na sociálních médiích, jako např. #DalitWomenFight, #DalitHistory a #JusticeForRohith. Také se angažuje za práva Dalitů a Adivasiů (původních obyvatel jižní Asie) a vedla kampaň proti sexuálnímu násilí založenému na příslušnosti ke kastě. Zúčastnila se Swabhiman Yatra (Akce za respekt sám k sobě), kterou iniciovala platforma  All India Dalit Adhikar Manch, aby přitáhla pozornost k genderovému násilí založenému na příslušnosti ke kastě na univerzitách a dalších platformách v USA. Sanghapali stojí v čele organizace, v níž jsou zastoupeny ženy z muslimské komunity, z Adivasiů i z Dalitů, včetně nebinárních osob a transsexuálů. Tato organizace se zaměřuje na rozvoj digitální gramotnosti a bezpečnosti mezi aktivisty, studenty a v občanské společnosti a soustředí se na marginalizované osoby.

CATHERINE OUEDRAOGO, BURKINA FASO

Narodila se 1. února 1962 v Réo. Od roku 2005 je koordinátorkou útulku Fondation Cardinale Emile Biyenda (FOCEB) v Ouagadougou. Útulek se stará o dívky ve věku od 12 do 18 let, které přežily znásilnění, předčasný a nucený sňatek a nechtěné těhotenství. Mezi lety 2001 a 2009 útulkem prošlo nejméně 209 dívek a 168 dětí, které se narodily přímo tam nebo byly přijaty spolu se svými matkami.

“Ze začátku nás někteří rodiče uráželi, ale nakonec řada rodičů přišla nebo nám zavolala, aby nám poděkovala za roli, kterou jsme hráli v životě jejich dětí.”

CHONTHICHA JAENGRAEW,  THAJSKO

Chonthicha se narodila 16. prosince 1992 v oblasti Pak Kret v provincii Nonthaburi. Je prodemokratickou aktivistkou a v současnosti studuje v magisterském studiu na Institutu lidských práv a mírových studií na Univerzitě Mahidol. Od vojenského převratu a následného potlačení občanské společnosti vojenskou vládou v roce 2014 je známou studentskou aktivistkou za občanská a politická práva. Před převratem Chonthicha působila jako aktivistka za životní prostředí. Navzdory oficiálním omezením se jí a dalším studentům podařilo dál pořádat malé poklidné protesty vyzývající k demokracii, právnímu státu a konci neomezené moci vojenské vlády. V důsledku toho je proti ní nyní vedeno trestní stíhání a odehrává se nespravedlivý proces před vojenským a civilním soudem. V červnu 2015 byla při zatýkání zraněna a držena po 12 dní ve vězení za to, že se zúčastnila tichého, poklidného shromáždění na první výročí převratu. Chonthicha se od převratu angažovala, také jako spoluzakladatelka, ve třech aktivistických skupinách, a to v Centru thajských studentů pro demokracii, Novém demokratickém hnutí a Skupině za znovuzavedení demokracie. Zažila také obtěžování a výhrůžky online i offline.