Web pro učitele o lidských právech

Nauru: Uprchlický tábor jako zdroj obřích finančních zisků

Nechvalně proslulé uprchlické centrum na Nauru, do nějž australská vláda posílá nežádoucí žadatele o azyl a uprchlíky, je kromě vězení plného beznaděje a trápení také zdrojem obrovských zisků pro firmy, které ho provozují. Výzkumná zpráva Amnesty International analyzovala vztahy a smlouvy mezi australskou vládou a soukromou firmou, která vyhrála zakázku v podobě provozování detenčního centra na tichomořském ostrůvku Nauru. Amnesty International vyzvala tuto firmu i další subjekty spojené s touto firmou k přijetí odpovědnosti za rozsáhlá porušování lidských práv žadatelů o azyl a uprchlíků držených na Nauru.

Australská vláda nese nespornou odpovědnost za vytvoření a udržování krutého systému odesílání uprchlíků od australských břehů na Nauru (tzv. „offshore processing“), nicméně jeho uvádění do praxe je závislé na australské firmě Broadspectrum, kterou vláda platí za každodenní provozování detenčního centra na tomto tichomořském ostrově (a také detenčního centra na Manus Island v Papue Nové Guinei). Broadspectrum si na některé služby najímá další společnost Wilson Security, má však nad její činností v rámci smlouvy značnou kontrolu. A jsou to právě pracovníci firmy Broadspectrum, resp. Wilson Security, kteří se dopouštějí špatného zacházení s osobami drženými v detenčním centru a porušování jejich práv hraničícího s mučením, jak zdokumentoval The Guardian v tzv. „Nauru Files“ i Amnesty International.

Udržování nedostatečně vybaveného detenčního centra, kde pobyt způsobuje uprchlíkům vážné zdravotní i psychické problémy způsobené špatnými životními podmínkami, bezvýchodnou situací a krutým zacházením ze strany jeho zaměstnanců, je výnosným byznysem. Australská vláda platí za pobyt jedné osoby téměř půl milionu amerických dolarů ročně (údaj z prosince 2015). Celková hodnota tří- a půlletého kontraktu, od března 2014 do října 2017, na provozování detenčních centrech na Nauru a Manus Island je podle Amnesty International téměř dvě miliardy amerických dolarů, přičemž dalších asi 360 000 dolarů si Broadspectrum vydělalo na této zakázce v předchozím období od září 2012 do února 2014. Astronomické částky placené za provoz detenčního centra ostře kontrastují s nuznými podmínkami v centru, kde lidé žijí v přeplněných látkových stanech při nedostatku kvalitní stravy, oblečení, hygienického zázemí, lékařské péče a dalších základních potřeb.

Je znepokojující, že nikdo není ochoten přijmout odpovědnost za lidskoprávní delikty na Nauru. Australská vláda, která je zřizovatelem detenčního centra a uzavřela s vládou státu Nauru smlouvu o umisťování uprchlíků, tvrdí, že detenční centrum provozuje vláda státu Nauru. Ta však odmítá odpovědnost a argumentuje, že nemá dostatek informací o situaci v centru, ani možnost tamní dění ovlivnit. Je přitom zřejmé, že aktivity firmy Broadspectrum podléhají podmínkám smlouvy s australskou vládou i dohledu státnímu Odboru pro imigraci a ochranu hranic.Broadspectrum v reakci na zjištění Amnesty International týkající se podmínek v detenčním centru a případů porušování lidských práv uvedlo, že se hlásí k ochraně lidských práv a používá systém, který má zachytit všechny případné incidenty. Firma však neposkytla žádné konkrétní informace o tom, jak předchází zneužívání a týrání uprchlíků ze strany zaměstnanců, ani jak řešila konkrétní hlášené případy. Vzhledem k tomu, že porušování lidských práv na Nauru se stalo systematickým a bylo zdokumentováno velké množství případů, je zjevné, že Broadspectrum není schopno dostát své povinnosti dodržovat lidská práva. Firma selhala v zajištění dodržování lidských práv a prevenci incidentů jejich porušování rovněž u partnerské společnosti Wilson Security, která se podílí na provozování detenčního centra na Nauru. Důsledně však dbala na udržování opresivní kultury utajení na ostrově a zakázala všem svým zaměstnancům zveřejňovat jakékoli informace o provozu detenčního centra pod hrozbou propuštění a žaloby.

V roce 2016 se vlastníkem firmy Broadspectrum stal španělský gigant Ferrovial a získal tak kromě pozice na australském trhu rovněž zisk z „velmi výnosného“ kontraktu s australskou vládou. Znepokojivá situace v detenčním centru na Nauru byla v té době již známa a Ferrovial se tak akvizicí Broadspectra vědomě zapojil do systematického držení migrantů v nedostačujících podmínkách a krutého zacházení s nimi, za které tak nese odpovědnost. Smlouva australského Odboru pro imigraci a ochranu hranic s Broadspectrem skončí v říjnu 2017 a Ferrovial ohlásil, že Broadspectrum se o zakázku již nebude ucházet ze „strategických důvodů“. Je bohužel jisté, že vzhledem k přístupu australské vlády k uprchlíkům a zoufalým podmínkám v táboře na Nauru bude budoucí smluvní provozovatel detenčního centra také participovat na trvajícím porušování lidských práv tam držených osob.