Evropská unie a lidská práva
Od roku 2004 je Česká republika jedním ze členů mezinárodní spolupráce 27 evropských států usilujících o bližší ekonomickou, politickou a společenskou spolupráci. Především hospodářské výhody jsou patrné hned na první pohled a bývají nevíce diskutované jako základní pilíř, na kterém stojí veškerá mezistátní spolupráce. Krom již zmíněných dimenzí spolupráce, Evropská unie zaručuje všem občanům členských států jistotu, že jejich práva a svobody budou dodržovány. Na to, která to jsou, jak bývají zaručovány a na to, co se stane v případě jejich porušení, se podíváme v tomto článku.
Maďarsko: Svoboda projevu a neziskové organizace v kostce
Vláda Viktora Orbána (za Fidesz) dlouhodobě omezuje svobodu projevu a tisku. Situace se postupně zhoršuje, v tuto chvíli zhruba 80 % všech médií spadá pod vliv vlády a mají za úkol prosazovat její kroky. Mezi nejaktuálnější omezení patří zákaz osvěty o sexuálních menšinách. Ruku v ruce se svobodou projevu jde i tvrdé odsuzování a omezování neziskových (nevládních) organizací, které se snaží upozorňovat na nedostatky v dodržování demokratických principů a lidských práv.
Polské soudnictví: demokracie v ohrožení?
V posledních pěti letech dochází k obavám mezi právními experty a soudci ze Soudního dvora Evropské unie kvůli nezávislosti polských soudců (Janyška; 2020). V zemi je dlouhodobým problémem reforma justice, přesto se ale nedaří zavést efektivní úpravy, které by byly v souladu s právem Evropské unie. V tuto chvíli nejdiskutovanějším problémem je reforma z roku 2018. Polský parlament (dělí se na Sejm – dolní komoru parlamentu a Senát) v tomto roce odhlasoval nová pravidla pro jmenování soudců Nejvyššího soudu a hrozí, že noví nejvyšší justiční představitelé nebudou nezávislí a nestranní, ale budou ve své praxi zvýhodňovat záměry členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). To by v důsledku vedlo k dalšímu zesílení politického vlivu na justici, porušení demokratických principů a mohlo by to snížit důvěru obyvatel ve státní instituce (EurActiv; 2021).
Sir Nicholas Winton a židovské děti
Když se před Druhou světovou válkou začaly zavádět první protižidovská opatření, vzbudilo to rozruch a strach v životech milionů židovských obyvatel Německa. Mnoha židů se snažilo ze země uprchnout do různých zemí – do Velké Británie, do Spojených států, nebo i ke svému bližšímu sousedu, Československa. V té době nikdo netušil, že události naberou rychlý spád a v kontinentální Evropě nebudou lidé židovského vyznání nebo židovských předků nikde v bezpečí. Perzekuce neboli pronásledování, se nevyhýbalo ani dětem. A britský bankéř s německo-židovskými kořeny si uvědomil, že je potřeba jim pomoci.
Eufrosina Cruz – bílá lilie z Mexika
Eufrosina Cruz se narodila ve vesnici Santa María Quiegolani v Oaxace, která leží v jihozápadní části Mexika. Jejím mateřským jazykem je Zapotec, jeden z 68 druhů španělštiny, který se v Mexiku užívá. Protože Eufrosina pochází z malé vesničky, čekal ji stejný osud jako ostatní dívky. Měla se velmi mladá vdát, porodit potomky, dělat tortilly a celý život zasvětit péči o svou rodinu. Jako domorodá žena neměla v Mexiku téměř žádná práva, dokonce se nesměla vzdělávat kromě základního vzdělání.
Terminologie základních práv – rozdíl mezi svobodou a právem
Abychom správně dokázali základní práva pochopit, je třeba si vymezit některá slova, která se v této souvislosti často objevují a používají. Možná si řeknete, že je to ztráta času, protože slova jako svoboda a právo jsou přece všem známá. Základní práva ale přicházejí s vlastními definicemi, které je potřeba mít na paměti při čtení lidskoprávních dokumentů a dalších textů.
Trest smrti ukamenováním a kriminalizace homosexuality: to je současná Brunej
Sultán Hassanal Bolkiah, stojící v čele Brunejské absolutistické monarchie, představil v roce 2013 nový kontroverzní islámský trestní zákoník. V plném znění vstoupil v platnost v dubnu 2019 a vzbudil kritiku po celém světě. Zákoník obsahuje tresty jako smrt ukamenováním za cizoložství, pohlavní styk homosexuálů nebo amputaci končetin za krádež. Zavedení zákoníku znamená zlom v právním systému, protože některé zákony nově platí i pro ne-muslimy. Tyto tvrdé tresty jsou ovšem v rozporu se základními lidskými právy a se závazkem Bruneje dodržovat Všeobecnou deklaraci lidských práv na základě vstupu do OSN. Sultán tím utvrdil své konzervativní postavení k Islámu, svobodě náboženství a rovnoprávnosti homosexuálů.
Nekonečný boj za rovnoprávnost: postavení žen v Íránu
Ženy se v Islámské republice setkávají s diskriminací ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Po Íránské revoluci v roce 1979 má hlavní slovo v zemi islámský duchovní vůdce a základem právního systému je interpretace práva šaría. Konzervativní náboženské elity tak považují ženy za podřízené muži. Převaha náboženské moci zpomaluje cestu žen ke zrovnoprávnění, a i přes zlepšení podmínek je Írán v roce 2020 podle Světového ekonomického fóra stále na 148. místě ze 153 v genderové nerovnosti. Je také jedinou ze 6 zemí světa, která dosud neschválila Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen přijatou OSN.
Způsoby výkonu trestu smrti
Trest smrti (anglicky death penalty) patří mezi tzv. absolutní tresty. Nelze jej vzít zpět, přesto se však v historii lidstva užíval od nepaměti. Podívejme se společně na všemožné způsoby jeho výkonu.
Generace lidských práv aneb která práva jsou vlastně ta základní?
Potřeba chránit lidská práva každého člověka tu byla odnepaměti. Vždyť první katalog lidských práv, Magna Charta Libertatum, vznikl již v roce 1215. Ta ve svých 63 článcích vymezovala vztah šlechty a krále a dávala základní práva anglickým občanům. O mnoho let později se právní historici a teoretici pokoušeli práva nějakým způsobem roztřídit do kategorií. Tak vznikly tzv. generace lidských práv.
„Motýlci“ alias sestry Mirabalovi
Víte, že 25. listopadu je Mezinárodní den proti násilí na ženách? Již v 80. letech 20. století přišly s touto ideou charitativní organizace latinsko-amerických žen. V r. 1999 Valné shromáždění OSN vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému. Tento den nebyl vybrán náhodně. 25. listopadu 1960 totiž sestry Mirabalovi prohrály svůj boj proti diktátorskému režimu v dominikánské republice. Za svoje rebelství zaplatily životem.
Lidé bez státního občanství
Bez státní příslušnosti, tedy občanství, je nemožné volit, získat veřejné školní vzdělání, zdravotní péči a mnoho dalšího. Na světě je momentálně 12 milionů osob bez státní příslušnosti. Tento jev se také někdy nazývá apatrida či apolita, tedy mezinárodní bezdomovectví. Dané osoby nejsou pod právní ochranou žádného státu a jsou jim důsledkem toho upírána základní lidská práva.