Příběh Anny, která je přeživší sexuálního násilí. Anička celý život cítila, že je „jiná“, a až ve 21 letech díky diagnóze autismu pochopila, proč nerozumí sociálním situacím a proč se tak dlouho cítila nepochopená. V dospívání prožila znásilnění, jehož následky dlouho nechápala a které vedlo k depresím, sebepoškozování a neschopnosti mluvit o tom, co se v ní děje. Postupně se však naučila nacházet slova pro své prožívání. Dnes žije samostatně, věnuje se tomu, co ji těší, a pomáhá šířit povědomí o autismu, aby ostatní autisté nemuseli procházet tím, čím prošla ona. Tento příběh přináší osobní svědectví, které je důležitým materiálem pro práci s tématem souhlasu při sexu. Příběh je psaný v první osobě.